Nejspíš tedy ani nemusíme hádat třikrát, jak to dopadne. Na stole jsou dvě varianty – 65 a 67 let. Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele se sociální demokratkou Marksovou prosazuje nižší hranici.
Ministerstvo financí tu vyšší s poukazem na rozpočtové výdaje. Že je státní rozpočet léta v deficitu především kvůli raketově rostoucím výdajům na důchody, ovšem pro levici nikdy nebyl příliš vážný argument. Natož před volbami.
Tak to zkusme jinak. Česko má momentálně nejvíce pracujících lidí v historii a na vysoké zaměstnanosti se v České republice podílejí hlavně lidé vyššího věku. Přírůstek počtu pracujících nad 60 let byl 2,5krát vyšší než celkový přírůstek pracujících.
Píše se to v pár týdnů staré zprávě ČSÚ. Senioři mají chuť pracovat a firmy se nebrání je zaměstnávat. Jistě, neplatí to všeobecně, chuť pracovat i v důchodu úměrně roste s dosaženým vzděláním a postavením v práci. Ale zdravý trend tu je. Proč zdravý? Česká společnost, což není novinka, rychle stárne. Jen za posledních deset let přibylo 776 tisíc lidí nad 60 let. To je síla, s níž se musí počítat, když se uvažuje o výdajích státu.
Nová pevná hranice pro odchod do penze se má týkat všech, kteří se narodili po roce 1971. Ty by také nejspíš zároveň měly „povzbudit“ zvyšující se daňové úlevy na druhé, třetí a další dítě. Myšlenka, že takové úlevy přimějí dnešní pětačtyřicátnice a mladší ženy k tomu, aby rodily jak o závod, je ovšem z říše iluzí.
Takže otázka, kdo bude při současném systému vydělávat právě na jejich důchody, bude dál aktuální, zatímco bonusy pro rodiny budou dalším zářezem do veřejných financí. Shodou okolností se problémem odchodu do penze zabývali také v Německu.
Tamní centrální banka doporučila vládě, aby uvažovala o postupném zvýšení věkové hranice ze současných pětašedesáti na devětašedesát let. V opačném případě jí podle bankéřů hrozí, že nebude schopna plnit závazky vůči penzistům.
Tamní komentátoři k tomu okamžitě podotkli, že takový návrh do voleb (ty spolkové se v Německu konají napřesrok) nebude politicky přijatelný. Materiál, o kterém bude rozhodovat česká vláda, počítá se zavedením pětiletého cyklu předkládání zprávy o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci a očekávaný populační a ekonomický vývoj.
Vláda by na tomto základě případně měla věkovou hranici pro odchod do důchodu upravovat. K tomu snad jediné. V Česku letos budou krajské volby, v dalším roce sněmovní, pak prezidentské a tak dál. Volební pauzy, pokud se nic nestane, se dočkáme v roce 2027.
