„Jsme pro důslednou ochranu hranic a stoprocentně funkční hotspoty. Na experimenty s kvótami není čas,“ uvedl Chovanec na Twitteru.
Téma kvót a reformy evropského azylového systému na oficiálním programu jednání ministrů vnitra není. Očekává se obecná diskuse o nich, nemá být ale žádné hlasování. Úkolem ministrů vnitra tak bude hlavně předpřipravit půdu pro červnové jednání Evropské rady, tedy premiérů a prezidentů členských zemí osmadvacítky. Migrace by měla být jedním z hlavních problémů, jimiž se budou zabývat.
Český kabinet se dlouhodobě staví proti kvótám pro přerozdělování migrantů, začátkem května vláda odmítla i možnost zemí vykoupit se z nich. Stejnou pozici zastávají také další státy visegrádské skupiny, do níž patří kormě Česka také Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Možnost žaloby
Slováci a Maďaři se kvůli systému kvót obrátili také na Evropský soudní dvůr. Česká republika uvažuje o tom, že by se k žalobě přidala. „Téma žaloby bude relevantní až v situaci, že by byl nějaký kvótní systém schválen,“ řekl dnes státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. „Tématem jednání ministrů vnitra to nebude,“ dodal.
V mandátu ministra Chovance se opakují body, které česká vláda v Bruselu hájila opakovaně. „Našimi prioritami jsou ochrana vnější hranice, a s tím související vytvoření Společné pohraniční a pobřežní stráže, zachování Schengenu, funkční hotspoty a návratová politika a samozřejmě naplňování dohody EU-Turecko,“ popsal Prouza obsah mandátu.
Dohoda mezi EU a Tureckem je v posledních týdnech ožehavou otázkou zejména kvůli požadavku Ankary na zavedení bezvízového styku. Zatímco Turecko minulý týden uvedlo, že podmínky pro uvolnění víz splnilo, unijní instituce tvrdí opak. Předseda Evropské rady Donald Tusk na svůj Twitter napsal, že EU svou část dohody splní, pokud Turecko začne hrát podle pravidel, nikoliv, že si bude hrát s pravidly.
Od vlády mám na páteční Brusel jasný mandát:Jsme pro důslednou ochranu hranic EU a 100% funkční hotspoty.Na experimenty s kvótami není čas
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) May 18, 2016
Otázka zavedení bezvízového styku s Tureckem je podle vlády spojena se stoprocentním splněním požadavků kladených na Turecko v souvislosti s migrační krizí. K odmítnutí zavedení bezvízového styku s Tureckem vyzval v březnu vládu sněmovní výbor pro evropské záležitosti, následně se stejně v nezávazném usnesení vyslovila celá Sněmovna. Za prvořadý úkol vlád členských zemí EU označila ochranu vnějších hranic schengenského prostoru.
Liberalizace vízového styku je součástí březnové dohody mezi EU a Ankarou, která na jejím základě v minulých týdnech významným způsobem omezila počty migrantů přeplouvajících z Turecka na řecké ostrovy.
Podle šéfa OPU Martina Rozumka by zrušení vízové povinnosti nyní znamenalo „de facto legitimizaci nepřijatelných postupů“. Organizace Human Rights Watch nedávno ve své zprávě upozornila na střelbu, bití a protiprávní návraty syrských uprchlíků v Turecku, které buduje také plot na hranici se Sýrií.
„Bezpečné Turecko je právní fikce, která se zcela rozchází s realitou kroků prezidenta Erdogana. Pokud má jakákoli spolupráce s Tureckem fungovat, nemůžeme zavřít oči před zabíjením uprchlíků a civilistů, před pronásledováním novinářů a kurdských aktivistů a předstírat, že dohoda EU s Tureckem o navrácení uprchlíků je právně a lidsky v pořádku,“ uvedl Rozumek.
