Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma, vyplývá z preambule programového prohlášení. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.
Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout přibližně v polovině svého mandátu, aby byly účinné od roku 2024. „Chceme stát, který nežije na dluh, který je chytrý, efektivní a úsporný,“ píše vláda v úvodu programového prohlášení, které schválila ve čtvrtek. Cestu ke stabilitě vidí vláda v reformě výdajů státu, ne ve zvyšování daňové zátěže.
Pětikoalice chce i stát, který patří do demokratické Evropy a prosazuje hodnoty svobody a demokracie. Soustředit se chce i na bydlení, vzdělávání či to, aby lidé měli jistotu důstojného života ve stáří. „Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu,“ stojí v programovém prohlášení. Návrh reformy penzí hodlá kabinet předložit do konce roku 2023.
Digitalizace
Vláda hodlá do tří let dotáhnout digitalizaci služeb veřejné správy. Stím by měla padnout povinnost nosit s sebou průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak.
Kabinet zároveň slibuje vytvoření podmínek pro zajištění stabilního, rychlého a cenově dostupného internetového připojení. Oblasti s nedostatečnou tržní nabídkou připojení se mají pokrýt pomocí cílené podpory poskytovatelů internetu.
Doprava
Do roku 2025 by se podle plánů kabinetu stávající dálniční síť měla rozšířit až o 200 kilometrů, klíčové bude pokročit při dostavbě Pražského okruhu a dálnic D35 a D1. Dalším cíle je pokrok v přípravě vysokorychostních tratí. Vláda zároveň chce zavést větší kontrolu efektivity vynaložených peněz a času na dopravní stavby.
Vedle stavby Pražského okruhu, D35 a dostavby D1 mezi Říkovicemi a Přerovem chce vláda do konce roku 2025 zprovoznit například obchvat Českých Budějovic a další úseky dálnice D3 či prodloužit dálnice D4, D6, D49 a D55. Dokončena by měla být také dálnice D48 včetně obchvatu Frýdku-Místku, dále tři úseky o celkové délce 21,4 kilometru na dálnici D55 a také další části Velkého městského okruhu v Brně na silnici I/42. Pokročit chce vláda i se stavbou příhraniční části D11, prodloužení dálnic D52, D43 a středočeské části dálnice D3.
V úsecích, kde nebude nutná dálnice, je cílem zvýšit kapacity vybraných silnic první třídy. Koalice zároveň slibuje minimálně šest miliard korun ročně od roku 2023 na opravy silnic druhé a třetí třídy. Součástí stavby dálnic a silnic má být také budování nových odstavných ploch pro kamiony, kterých by do čtyř let mělo být více než 4500.
Zahraniční politika
Vláda slibuje, že se úspěšně zhostí předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane ve druhé polovině letošního roku. Zopakovala také prioritu z koaliční smlouvy, a to prosazování procesu rozšiřování EU o země západního Balkánu a též snahu o aktivní působení na rozvoj Evropské politiky sousedství, zejména Východního partnerství. Oproti v listopadu schválené smlouvě kabinet nyní zdůraznil též podporu unijní angažovanosti ve Středomoří i vůči zemím Sahelu, kam patří například Mali, Niger, Čad nebo Etiopie.
Kabinet chce prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót a prevenci nelegální migrace v místě vzniku a ve státech, kudy vedou migrační trasy. Podporovat chce vláda prohlubování jednotného vnitřního trhu, financování mobility pro studenty či volného cestování napříč Evropou. Zvláštní pozornost chce věnovat ochraně spotřebitelů.
Finance
Vláda plánuje v oblasti financí stanovit strop daňového zatížení, zpřísnit rozpočtová pravidla a splnit podmínek pro přijetí eura. Kabinet chce dále zrušit povinnost elektronicky evidovat tržby (EET), zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH a limit pro paušální daň na dva miliony korun a snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body v případě konsolidovaných veřejných financí.
„V zájmu zdravého hospodaření státu nedopustíme žádné další zbytečné zadlužování a připravíme taková opatření, která umožní průběžně snižovat rozpočtové schodky. Naším cílem je, aby rozpočtové úspory nezhoršily situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou,“ uvádí vláda.
COVID-19
S koronavirem se musíme naučit žít uvádí programové prohlášení vlády. Vláda slibuje vytvořit všeobecně respektovanou a srozumitelnou odbornou autoritu po vzoru německého Kochova institutu, která bude vydávat odborná stanoviska. Jejím základem má být Národní institut pro zvládání pandemie, jehož vznik vláda slibuje do konce ledna. Vláda zároveň uvádí, že koronavirus by neměl omezovat péči o ostatní pacienty.
Školství
Programové prohlášení vlády pro školství vyzdvihuje jako hlavní cíle modernizaci vzdělávání a potřebu získat pro něj víc peněz. V souladu s koaličním programem slibuje udržení platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, úpravy v učivu do konce roku 2023 nebo přípravu změn v přijímacích i maturitních zkouškách.
Vláda hodlá vyjít ze Strategie vzdělávání 2030+, kterou už v roce 2020 schválila minulá vláda Andreje Babiše. Bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO) se stal náměstkem svého nástupce Petra Gazdíka (STAN).
Spravedlnost
V oblasti spravedlnosti a práva slibuje vláda Petra Fialy (ODS) dokončit návrh nového trestního řádu i věcného záměru civilního řádu soudního. Ve sféře soudnictví i státního zastupitelství se chce kabinet zasadit o zvýšení odměn nejustičních pracovníků. Plánuje elektronický soudní spis, zpřístupnění statistiky rozhodování soudců a soudů či posílení personálního obsazení ve správním soudnictví.
Kabinet se také hodlá zaměřit na oblast finančích obtíží občanů, slibuje posílit prevenci a princip poskytování druhé šance těm, kteří nezvládají splácet své dluhy. Vláda dále zmiňuje podporu konsensuálního řešení rodičovských konfliktů tak, aby děti nebyly oběťmi sporů mezi rodiči.
Životní prostředí
Do konce letošního roku vláda předloží návrh na ústavní ochranu vody. Jako prioritu programové prohlášení uvádí i zadržení vody v krajině a obnovu přirozeného vodního režimu. Vláda slibuje, že podpoří tisíce projektů obnovy mokřadů, tůní, malých nádrží, ochrany biotopu a revitalizace toků. Vznik nových vodárenských nádrží má být povolen jen výjimečně pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou.
Kabinet plánuje i novelu zákona o ochraně půdy a zpřísnění pokut za poškozování životního prostředí. Do polovinu roku 2022 kabinet chce předložit dopadové studie pro návrhy vyplývající z takzvané Zelené dohody pro Evropu.
Kabinet v úvodu dokumentu uvádí, že se bude muset vyrovnat i s řadou jevů, které přichází zvnějšku. „Z významné části jsou také neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé. Jde o vysokou inflaci, epidemii covidu-19 i důsledky energetické krize,“ shrnuje prohlášení klíčové aktuální úkoly, o kterých hovoří vládní politici už od svého prosincového jmenování.
Programové prohlášení schválila vláda jednomyslně ve čtvrtek. Jednotlivé kapitoly navazují na programovou část koaliční smlouvy a většinou jsou obsáhlejší a obsahují konkrétní termíny. Vláda požádá Sněmovnu o důvěru ve středu 12. ledna, v dolní komoře má většinu 108 hlasů.
