Tou původní o cenu si říkající hloupostí byl nápad politického podnikatele Ivo Rittiga podat žalobu kvůli tomu, že ho Nadační fond proti korupci označil za „pravděpodobně konečného příjemce“, ke kterému z každého v Praze prodaného lístku na tramvaj doteklo 17 haléřů (celkově mělo jít o miliony korun).
Nejenže Rittig spor loni v červnu v prvém kole u pražského městského soudu prohrál, navíc tenkrát ještě „nabil“ policistům. Ti Rittiga letos v únoru kvůli „jízdenkové kauze“ obvinili a kromě odposlechů se přitom opřeli také o výslechy svědků, kteří vypovídali ve výše zmíněném civilním procesu.
Jednání ani nezačalo
Dojem mělo napravit dnešní odvolací jednání. To však ani nazačalo. Advokát Vladislav Jirka z Rittigovy „dvorní“ advokátní kanceláře MSB Legal (dříve Šachta & Partners) totiž donesl plnou moc, kterou soud odmítl akceptovat. Rittiga měl původně před soudem zastupovat Jirkův kolega z kanceláře David Michal (toho policie stíhá v „jízdenkové kauze“ spolu s Rittigem a dalším advokátem MSB Legal Markem Stubleym).
Ovšem na poslední chvíli došlo ke změně a donést soudu plnou moc pro Jirku tak, aby ji akceptoval vrchní soud, se ukázalo být nad síly advokátů z MSB Legal. Vzhledem k tomu, že Rittig k soudu nepřišel a formálně ho ani nikdo nezastupoval, předsedkyně odvolacího senátu Romana Vostrejšová odročila kvůli této právnické trivialitě jednání na neurčito.
Neřešitelné rozpory svědků
U městského soudu se loni v červnu nade vší pochybnost ukázalo, že 17 haléřů z každého lístku (celkem za něj dopravní podnik platil 38 haléřů) putovalo k offshoreové firmě Cokeville Assets, kterou vlastní někdejší komunistický rozvědčík a další v případu obviněný muž Peter Kmeť. Cesta haléřů od Kmetě k Rittigovi už zdaleka tak zřejmá nebyla. Fond sice předložil smlouvy, dle kterých politický podnikatel dostával od Kmeťovy firmy měsíčně 160 tisíc eur, ovšem Rittig trval na tom, že šlo o odměny za poradenství a konzultace.
Rittigovi svědkové se však během jednání zapletli do neřešitelných rozporů a soud se přiklonil na stranu Fondu, když uznal, „že je po právu, pokud žalovaný (Fond) s užitím slova 'pravděpodobně' sdělil, že byl žalobce (Rittig) příjemcem 17 haléřů za lístek“. Vysledkem bylo zamítnutí žaloby (Rittig se jí domáhal, aby Fond smazal na svém webu veškeré zmínky o tom, že má či měl něco společného s tunelováním dopravního podniku), Rittig si však podal odvolání k vrchnímu soudu.
