„Páni generálové a důstojníci, potřebu armády pomůžete obhájit jen, když budete společně s některými z nás obhajovat existenci našeho státu ve světě před globalizačními a v Evropě unifikačními tendencemi. Jedině jako důsledek vážné politické debaty napříč celým politickým spektrem na toto téma je možné vysvětlit, zda armádu potřebujeme,“ prohlásil prezident před českými armádními špičkami na dnešním shromáždění velitelů vojenských útvarů.
„Hlavním úkolem armády je podle ústavy bránit celistvost našeho státu. Zde to začíná i končí. Není to o armádě, je to o státu. Nechceme-li rezignovat na svůj stát a nechceme-li rezignovat na jeden ze základních atributů státu, pak armádu potřebujeme,“ řekl Klaus.
A připojil k tomu i zjevnou narážku na „umírněnější“ postoje z období úřadování svého předchůdce Václava Havla, kdy podle Klause nebylo jasné přesvědčení o potřebnosti armády zcela jednoznačně přijímáno. „Zejména na počátku 90. let postoje vlivné části naší politické scény s tímto názorem nebyly v souladu,“ uvedl prezident.
Podle Klause tak nestačí existenci armády obhájit před veřejností pouze zahraničními misemi a armáda nemá být ani redukována jen na pomocný záchranářský sbor například při povodních. „Tyto věci sice úlohou armády také jsou, ale pouze také,“ zdůraznil Klaus.
Zaorálek: Je to důkaz Klausovy inklinace k pravicovému extremismu
Ne u všech se ale tato definice armády setkala s pochopením. Například podle stínového ministra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka je ale Klausova definice role armády velmi problematická a potvrzuje, že prezident v poslední době tíhne k extrémně pravicovým názorům. „V demokratických společnostech je armáda součástí demokratické politické moci a je jí podřízená. Není možné, aby sama prosazovala nějaké politické ideje a měla nějakou politickou orientaci. Jestliže takto formuluje prezident roli armády, tak si zahrává s něčím, co do uvažování o armádě v demokratické společnosti vůbec nepatří,“ řekl Zaorálek ČTK.
Klaus dále upozornil, že potřebu armády lze společnosti vysvětlit pouze po důkladné debatě napříč politickým spektrem. „K tomu, aby byla armáda jen formálním ornamentem na obrazu našeho, o řadu tradičních atributů oslabovaného státu, je příliš drahá. Je-li něčím jiným, a já jsem přesvědčen, že je, resp. by být měla, pak je třeba uvažovat úplně jinak. Pak je třeba odmítnout defétismus, který se v naší zemi, ale i v naší armádě šíří,“ prohlásil.
V době tlaků na omezování rozpočtu vlivem hospodářské recese lze jedině tak zajistit přidělení dostatečného množství financů na obranu, dodal prezident.
Prezident je přesvědčený, že armáda musí šetřit, připomněl ale, že ne vždy se to podle jeho slov dařilo, což se odrazilo na klesající důvěře lidí ve vojáky. Mezi hlavní skandály armády zmínil například nákup obrněných transportérů Pandur, letounů Casa či tendr na nadzvukové stíhačky Gripen.
Velitelské shromáždění se koná každoročně. Letos je jeho cílem určit priority armády pro příští rok i to, jak je naplnit. Armádu čeká v příštím roce reorganizace velitelských struktur a další příprava kariérního řádu. Bude také pokračovat práce na zmenšení vojenských újezdů či diskuse o pokračování nadzvukových letadel v armádním letectvu.
