Svět si podle prezidenta namlouvá, že si díky internetu, umělé inteligenci nebo politické korektnosti se vším poradí, a tváří se, že není nic než přítomnost a budoucnost. „To je velký omyl,“ zdůraznil Klaus. Právě nyní potřebuje podle něho pýcha lidského rozumu vědomí rámce tím, že se poučí z historie a tradic.
Ačkoli České republice nehrozí rozvrat jako koncem 30. let minulého století, společnost podle Klause nežije v klidu, v uspokojení a v bezstarostnosti. „Soudržnost naší komunity má vážné a spíše narůstající trhliny, nedůvěra jedněch společenských skupin vůči druhým je poměrně vysoká,“ řekl prezident. Jmenoval mimo jiné politické strany, většiny a menšiny, Romy a ne-Romy a bohatší a chudší lidi.
Chybí podle Klause schopnost naslouchat argumentům druhé strany, kvůli sporům se problémy často pragmaticky neřeší. „Krajně nešťastné a mimořádně riskantní je umělé stupňování sociálního napětí jako prostředku politického boje. I kdyby to snad někomu mohlo přinést krátkodobé politické zisky, nakonec se to obrátí nejen proti němu, ale proti nám všem,“ poznamenal prezident.
Současný „neklid“ přitom podle něho nevychází z materiální chudoby, v základních parametrech je nyní blahobyt největší v dějinách. „Dnešní stav neklidu a nespokojenosti je spíše odrazem ideového chaosu, ztráty tradičních hodnot, rychlého vpádu nových vzorců chování a v neposlední řadě chápání svobody jako nezodpovědné libovůle,“ uvedl Klaus.
Je podle něho přirozené, že nepanuje shoda na penzijním systému, typu maturity nebo na způsobu výběru vítězů veřejných zakázek. V nynější složité situaci je nutné podle něho hledat shodu na zásadnějších věcech, kterými jsou podle Klause respekt k výkonu a k práci, k zásluhám a zkušenosti, k osobnosti a názoru druhého, i odlišnosti a k věcem přesahujícím jedince.
„Obáváme se civilizačních ataků přicházejících například od fundamentalistického islámu, ale přitom sami děláme, co můžeme, abychom si svou vlastní kulturně-civilizační základnu rozvrátili,“ podotkl prezident.
K nápravě není podle něho nutné vymýšlet nic nového. „Stačí vzít rozum do hrsti a pokorně se - třeba o krok - vrátit zpátky k osvědčeným metodám, modelům, hodnotám a ctnostem,“ dodal.
Prezident se velmi obecně vyjádřil v části projevu také k politické situaci. Podle něho je potřeba připustit si, že „ne na všechno v současné ekonomické situaci máme“ a že „naopak některé kroky nezbytné jsou“ bez ohledu na to, kdo je v opozici. Zkritizoval také „skandalizování politických odpůrců prostřednictvím mediálních denunciací“.
Prezident ocenil 21 osobností
Prezident Klaus dnes vyznamenal při příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu 21 osobností. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, propůjčil veteránům druhé světové války Mikuláši Končickému, Janu Velíkovi a Václavu Djačukovi. Řád vojenské skupiny dostali za zásluhy o obranu státu a bojovou činnost.
Mezi oceněnými jsou rovněž anglista a překladatel Martin Hilský, jenž převedl do češtiny Shakespearovo dílo, legenda skoku na lyžích Jiří Raška, kreslíř a karikaturista Vladimír Renčín, zakladatel Černého divadla Jiří Srnec a klavírista a skladatel, jazzman Emil Viklický. Obdrželi Medaili za zásluhy.
Medaili za hrdinství Klaus udělil Davidu Sukačovi, mladíkovi, jenž loni pomohl kamarádovi tonoucímu v řece Ostravici v Ostravě-Habrůvce. Chlapec se zachránil, tehdy šestnáctiletého Sukače ale strhl vodní vír a sám utonul.
Oceněné válečné veterány spojuje účast v bojích na východní frontě. Podobný měli osud i po nástupu socialismu. Končický byl v roce 1970 propuštěn z armády kvůli odmítavému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Velík a Djačuk byli propuštěni z armády už po nástupu socialismu. Velík po roce 1968 vrátil všechna sovětská vyznamenání.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka Klaus propůjčil sedmi lidem za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Převzali je jedna ze zakladatelek Mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa Dagmar Lieblová, předseda Svazu Pomocných technických praporů Vladimír Lopaťuk, protikomunističtí odbojáři Karel Páral, Ladislav Suchmomel, František Suchý a Marie Škarecká a řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová, jež zažila perzekuce za nacismu i za socialismu.
Medaili za zásluhy dostala desítka osobností. K dalším oceněným patří světově uznávaný kardiochirurg Jan Černý, podnikatel, zakladatel a ředitel firmy na inovativní nemocniční lůžka Zbyněk Frolík a manažer a vysokoškolský učitel Jan Kruliš-Randa, jenž v emigraci spolupracoval s protikomunistickým exilem. Medaili obdrželi rovněž americký klimatolog a geolog českého původu Jiří Kukla a kněz, vědec a politik, exministr školství Petr Piťha.
Loni Klaus vyznamenal 22 osobností. Mezi oceněnými byli exředitel Národní galerie Milan Knížák, hokejista Jaromír Jágr, herečka Hana Maciuchová, básník Karel Šiktanc a bývalá programová ředitelka karlovarského filmového festivalu Eva Zaoralová.
