Ohrožené děti mají vyrůstat raději v náhradních rodinách než v ústavech. Změny se dotknou několika tisíc dětí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí bude mít zpoždění s návrhy na zlepšení péče o ohrožené děti, o které se nezvládá starat rodina. Součástí návrhu je zákaz umisťování dětí do sedmi let do ústavů a sjednocení péče o ohrožené děti pod ministerstvo sociálních věcí. Dnes spadají kromě tohoto úřadu i pod ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství.
Návrhy změn zákonů měly jít na jednání vlády do konce června, podle vyjádření Hany Jamrichové z příslušného odboru ministerstva práce a sociálních věcí to bude zřejmě později. Navíc předpokládaný termín účinnosti změn je až v roce 2021. To by znamenalo, že by plošný zákaz umisťování nejmenších dětí přišel až po tomto datu.
„Datum účinnosti se ještě může změnit,“ uvedla Jamrichová. Nejdříve by platil konec ústavní péče pro děti do jednoho roku věku, po přechodném období až šesti let by se týkal i dětí do sedmi let věku. Přitom podle schválené vládní strategie péče o ohrožené děti z roku 2012 už měla být tato transformace dokončená loni.
Na konci roku 2015 bylo v České republice v dětských domovech pro děti do tří let 1174 dětí, v dalších ústavech šest tisíc dětí. Z veřejných rozpočtů šlo v roce 2014 do dětských domovů 3,5 miliardy korun, 200 milionů na péči o děti v ústavech pro nemocné, a do kojeneckých ústavů 850 milionů korun. Ústavní péče je pro stát nejdražší. Náklady na jedno dítě za měsíc z veřejných rozpočtů v ústavech je zhruba 50 tisíc korun, zatímco náhradní rodinná péče vyjde veřejné rozpočty na 20 tisíc korun. Preventivní práce s problematickou rodinou přitom vyjde na 7000 korun měsíčně.
Rozhodnutí bude ve výsledku na příštích ministrech sociálních věcí, školství a zdravotnictví. Jednotlivé politické strany nemají na věc jednoznačný názor. Poslankyně sociálního výboru TOP 09 Markéta Adamová podporuje nahrazení dětských domovů u malých dětí pěstounskou péčí. Naproti tomu poslankyně ANO Radka Maxová by dětské domovy nerušila, kvituje mimo jiné, že dodržují přísná hygienická pravidla. Proti změnám vystupují poslanci KSČM. Podle nich by se zhoršila péče o některé děti.
To, že vyrůstají děti do tří let v ústavech, není v Evropské unii běžné. Předložit návrh změn uložila ministerstvu vláda na základě podnětu své rady pro lidská práva. Vyplývá totiž z mezinárodních úmluv.
Podle lékařů je výchova v rodině a navázání individuálních vazeb s rodiči zásadní pro zdravý vývoj dítěte. „Není žádný doklad o tom, že by jakémukoli dítěti ústavní výchova prospěla. Naopak je prokázáno mnoha studiemi, že vede k poruchám emocí i chování,“ říká klinický psycholog z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Radek Ptáček.
Ve Zlínském kraji své kojenecké ústavy už zrušili a nemají v ústavu ani jedno dítě do tří let. V roce 2010 jich tam přitom bylo 39. Od té doby ale výrazně vyrostl počet pěstounů na přechodnou dobu. Někdejší kojenecké ústavy se zaměřily na terénní práci a služby pro ohrožené děti. Plošné kroky na úrovni státu by ale podle Heleny Miklové ze zlínského krajského úřadu dalším změnám pomohly.
