Slyšení se konalo kvůli petici za zachování praktických škol, která vznikla jako protest proti vládní strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Podepsalo ji přes 76 300 lidí. Podle tvůrců petice počítala strategie se zrušením praktických škol do roku 2015 a byla přijata bez ohledu na potřeby žáků.
„Zrušením základních škol praktických nebude vyřešen problém nízké vzdělanosti Romů ze sociálně vyloučených lokalit. Tento krok pouze nezvratně poškodí vzdělávání všech ostatních dětí,“ prohlásila iniciátorka petice a ředitelka pardubické školy Prodloužená Jana Smetanová. Podle ní není ani řešením převést transformované školy pod obce a nechat na ministerstvech, aby ve svých zdrojích sama našla miliardy na uplatnění strategie.
Náměstek ministra školství Nantl přiznal, že strategie v současných podmínkách není realisticky proveditelná, neboť navrhuje také prodlužování školní docházky nebo zavádění specializovaných pedagogických profesí. „Už delší dobu jednáme, jak zreálnit strategii,“ uvedl náměstek. Evropský rozsudek je ale podle něj třeba respektovat a vyhnout se obviněním ze segregace romských dětí v přístupu ke vzdělávání, neboť až 30 procent žáků praktických škol je romského původu.
Akční plán na provádění pět let starého rozsudku má ztížit zařazování sociálně znevýhodněných dětí do praktických škol, které jsou určeny především dětem s lehkým mentálním postižením. Do dvou let se mají rušit i přípravné třídy v praktických školách a takzvané diagnostické pobyty. Kritici poukazují na to, že romské děti nejsou v praktických školách kvůli svému původu, ale proto, že ani s pomocí asistentů běžnou výuku nezvládají.
Senátor a předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva a petice Marcel Chládek, který druhou polovinou slyšení provázel, chce iniciovat za účasti ministerstev další jednání o směřování praktického školství u kulatého stolu.
:
