Chaotickému vytváření státních informačních systémů, které nefungují, neumějí mezi sebou komunikovat a nikdo je vlastně nechce používat, vláda předpovídá brzký konec. Od ledna začne fungovat zcela nová Digitální a informační agentura za několik stovek milionů korun, jejíž vznik inicioval ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Zákonodárci musejí ještě do konce roku schválit zákon, který ustavení agentury umožní. Ještě předtím začne Bartoš hledat ředitele.
Agentura má fungovat jako nadrezortní orgán o více než třech stovkách zaměstnanců, kteří budou centrálně řídit rozvoj digitálních služeb státu. Zároveň bude úřad poskytovat know-how, tedy expertní pomoc, ostatním úřadům a státním orgánům, například při vypisování IT zakázek. V praxi nicméně zpočátku půjde o přelepení jmenovek na několika dveřích na ministerstvu vnitra, kde se stávající odbory eGovernmentu přestěhují pod novou agenturu a místo ministra se budou zodpovídat jejímu řediteli.
Byť čeká zákon o agentuře teprve na druhé čtení ve sněmovně, chce Bartoš s přípravami začít už nyní. Ředitele nového úřadu zvolí ve výběrovém řízení, pravděpodobně v prosinci. „Na pozici bude vypsáno transparentní výběrové řízení s vysokými nároky nejen na odbornost a schopnost řídit takto pro českou digitální transformaci zásadní agenturu, ale i na vizi, kterou budoucí ředitel nebo ředitelka musí do agentury promítnout,“ uvedl Bartoš. Agentura by měla být založena prvního ledna, záleží na rychlosti poslanců a senátorů, činnost má zahájit začátkem dubna.
Co obnáší české předsednictví Radě EU:
Už nyní chce ovšem Bartoš s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) vybrat dočasného zmocněnce, který pomůže se zakládáním agentury. „Zmocněnec je čistě administrativní úloha,“ upozornil Bartošův poradce Ondřej Profant, který pomáhal zákon psát. „Český právní systém je přebyrokratizovaný a některé úkony, třeba založení bankovního účtu nebo převody majetku, nemůže nikdo udělat před faktickým založením úřadu. Tak se to řeší zmocněncem. Podobně se postupovalo při založení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,“ uvedl.
Na dotaz, jestli bude sám oním zmocněncem, Profant odpověděl, že je to velice nepravděpodobné. Podle něj se spíše nabízejí odborníci přímo z ministerstva vnitra. Agentura má zaměstnávat více než tři sta lidí. Roční náklady na provoz mají dosáhnout 300 milionů korun, z toho 140 milionů by mělo pocházet z Národního plánu obnovy.
Na návrhu zákona o agentuře pracovalo podle Bartoše osmdesát lidí. Agentura přebere správu základních registrů a postará se o jejich rozvoj. V rámci agentury mají vzniknout tři kompetenční centra, kde se budou soustředit experti – ti by se věnovali sdíleným službám a vzdělávání, usilovali o jednotný standard služeb a pracovali na analýzách a vývoji.
Profesionálnější a centralizovanější digitalizace má navíc podle navrhovatelů zákona další benefit. „Umožní to flexibilní reakce na krizové situace,“ píší v důvodové zprávě. Například pandemie covid-19 odhalila velké slabiny v digitalizaci hygienických stanic a vynutila si vytvoření řady nových systémů, ať už očkovacích, nebo trasovacích. Po propuknutí války na Ukrajině se zase musel hledat systém, který propojí kontaktní centra pro uprchlíky.
Opoziční hnutí ANO považuje agenturu za nákladnou a zbytečnou. „Není nám jasné, jaké jsou vazby k ministerstvu vnitra, není nám jasný význam agentury,“ uvedla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová, která se v září neúspěšně pokusila vrátit zákon vládě k přepracování.
