Počet trestných činů v Česku loni poprvé za deset let klesl pod 300 tisíc. Když náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube zveřejňoval tyto údaje, zapomněl dodat, že současně vzrostl počet odposlechů. „A poměrně strmě se vrací na úroveň neblaze proslulých let 2002 až 2004, kdy odposlechové aktivity zažívaly boom,“ komentovala statistiky ministerstva vnitra poslankyně výboru pro bezpečnost za ODS Jana Černochová.
Policie v roce 2004 provedla rekordních 9610 odposlechů, o pět let později 4571. Od té doby se jejich počty vyšplhaly až na loňských 7528. V řadě kauz byl přitom zásah do ústavního práva na soukromí zbytečný. „Takto získané informace měly přímý či nepřímý podíl na trestním řízení ze dvou třetin, ve zbylých případech nebyly využity,“ stojí v analýze Unie obhájců ČR zpracované na základě podkladů rezortů vnitra, spravedlnosti a Nejvyššího soudu.
Policisté používají taktický postup zvaný fishing. Vyžádají si odposlechy na co nejvíce lidí a čekají, co se chytí.
Ze tří českých specializovaných policejních složek je v odposleších nejaktivnější Útvar pro odhalování organizovaného zločinu řízený Robertem Šlachtou. V posledních šesti letech využíval odposlechy ze sta procent. Národní protidrogová centrála v průměru ze sedmdesáti a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality z dvaceti procent.
„Stává se, že policie požádá státního zástupce a soud o odposlech, ale nakonec ho nerealizuje, protože získá pádnější důkazy. Zanikne tak nutnost jeho použití,“ vysvětlil advokát Václav Vlk, který se na analýze podílel. „V případě ÚOOZ dochází k nadužívání odposlechů, aniž by byla hodnocena jejich přiměřenost,“ dodal.
Vysvětlení pro postup Šlachtova útvaru nabízí politolog Tomáš Šmíd, který se věnuje policejním praktikám. Příslušníci protimafiánského útvaru podle něho rezignovali na klasickou operativu, především na práci s informátory. „Používají taktický postup, kterému se říká fishing. Pomyslné sítě rozhodí na co nejširší plochu, vyžádají si odposlechy na co nejvíce lidí a čekají, co se chytí. Často je úlovek velmi nesourodý,“ napsal Šmíd.
Rovněž poslankyně Černochová je přesvědčena, že strážci zákona si odposlechy rádi a často zjednodušují práci. Policie oponuje – podezřelí se prý stále méně scházejí osobně a čím dál častěji používají mobilní telefony.
Policie pracuje s nezákonně pořízenými odposlechy. Přistihnout ji je téměř nemožné
