„Hodně vysokoškoláků se objevuje v humanitních odvětvích, které nejsou na trhu potřeba. Víc produkujeme lidi do skleněných budov, ty ale průmysl neutáhnou. Ten táhne ta továrna,“ řekl ministr Kuba na konferenci o odborném vzdělávání, kterou pořádá deník E15. Podle ministra je potřeba zjednodušit přerozdělování daní do vzdělávání. Peníze by měly jít do škol přímo z firem, tvrdí Kuba.
Jeden z návrhů, které chce Kuba přinést do vlády, je možnost daňových úlev pro firmy, které mají zájem investovat do vzdělávání učňů. Firma, která si pořídí například soustruh, na kterém se budou školit učni, může odepsat od daňového základu 110 procent této investice. Další návrh chce firmám umožnit úlevu 80 tisíc za studenta, který ve firmě odslouží 400 hodin praxe. Kuba chce také zvýšit stipendia placená státem ze dvou a pěti tisíc na pět a 10 tisíc.
Poslední technicky vzdělaná generace
Kubovy návrhy vítají zástupci českého průmyslu. „Máme tu poslední technicky vzdělanou generaci, která odejde za deset let,“ řekl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v průmyslu je dle Hanáka velmi vážný. Tito pracovníci tvoří páteř celkové zaměstnanosti: 42 procent. Do prvního ročníku středních škol ale do technických oborů nastupuje jen 29 procent žáků. Nejvíce jich jde na gymnázium, celých 51 procent středoškoláků.
Pochybnosti ke Kubovým návrhům na změny zákonů ale má ministerstvo financí. „Možná je rozumnější a efektivnější použít místo daňových úlev běžné dotace,“ uvedl Ladislav Minčič, náměstek ministra Miroslava Kalouska. „Je třeba o tom ještě diskutovat.“ Podle Minčiče bude obtížné naopak kontrolovat, zda firma používá stroj odepisovaný na daních k výuce.
Výrobci moc nespoléhají na pomoc státu
Čeští průmysloví výrobci se na pomoc státu většinou příliš nespoléhají, studenty si vzdělávají z vlastních prostředků. Například společnost Agrostroj Pelhřimov si své zaměstnance vychovává sama. Pod vedením současného ředitele Lubomíra Stokláska se za 12 let obrat firmy znásobil o stovky procent, zdvojnásobil se počet zaměstnanců. Do pelhřimovské továrny se chodí učit učňové i mistři, jsou za to placeni ze zdrojů firmy. V okrese je nezaměstnanost mladých 4-5 procent, což je nejméně v Evropě. „Je možné vychovávat si zaměstnance jako Baťa. Dnes si technologie může koupit každý, kdo má peníze. To nejcennější jsou lidé,“ říká Stoklásek.
Na čem se výrobci shodnou je potřeba „okopírovat“ prvky německého systému duálního vzdělávání. Ten je založen na tom, že studenti tráví polovinu času ve škole a polovinu ve firmě, ve které pak po odchodu ze školy často nastoupí na pracovní úvazek.
