Kumulace miliard pro armádu by byla drahá. Vyzbrojovací fond rezort financí zamítl | E15.cz

Kumulace miliard pro armádu by byla drahá. Vyzbrojovací fond rezort financí zamítl

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Měla to být záruka dlouhodobě stabilního a efektivního financování armády a její modernizace. K uzákonění obranného nebo také vyzbrojovacího fondu, kam by si vojsko ukládalo peníze, které v daném roce neutratilo za nákupy tanků nebo nadzvukových letounů, se zavázala vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení. Ukázalo se však, že kumulace miliard korun by zbytečně prodražovala už tak nákladnou obsluhu státního dluhu.

Při přípravě nové normy, která má zakotvit především povinnost vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP, na to upozornilo ministerstvo financí. Rezort obrany jeho argument uznal.

„Ve fondu by byly uložené peníze, za které by stát platil úroky,“ potvrdila ekonomická náměstkyně ministerstva obrany Blanka Cupáková.

Oba úřady, které nový zákon společně připravovaly, se dohodly na kompromisu. Obrana bude dál využívat takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů, tedy mechanismus pro hospodaření s přebytky z daného rozpočtového roku, přičemž finanční prostředky na strategické armádní akvizice nad 300 milionů korun budou v těchto nevyužitých výdajích pevně vázané na každý konkrétní zbrojní projekt.

Na rozdíl od zamýšleného obranného fondu znamenají nespotřebované výdaje pouze nárok na peníze. Není to například bankovní účet, kde by byly neutracené prostředky uložené.

Vedle schválení nové předlohy o financování obrany, která nyní míří do připomínkového řízení, bude podle rezortu financí ještě nutná novela zákona o rozpočtových pravidlech. Obě normy mají začít platit od poloviny příštího roku.  

„Pokud se z nějakého důvodu finanční prostředky na strategické vojenské projekty během jednoho roku nevyčerpají, nebudou se muset vracet zpět do rozpočtu tak, jako je tomu dnes. Zdroje bude možné převést do dalších let a použít je, až bude daná zakázka zasmluvněna,“ uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí.

Nově však bude muset ministerstvo obrany vypracovat a nechat vládou schválit seznam prioritních strategických investic, což mají být v blízké budoucnosti mimo jiné nové německé tanky Leopard 2A7+ a případně americké nadzvukové stroje F-35 Lightning II. Důvodem je nutnost vytvářet během let zdroje na průběžné financování těchto mnohamiliardových zakázek.

Zástupci rezortu v minulosti opakovaně poukazovali na to, že potřebují dlouhodobou jistotu financování, aby mohli tyto významné nákupy naplánovat a dokončit. Překážkou bývají náhlá politická rozhodnutí, která seškrtají armádní rozpočet.

Hlavním smyslem nové předlohy o financování obrany je zakotvení povinnosti pro vládu, aby dodržovala doporučení NATO a ročně dávala na obranu minimálně dvě procenta HDP. Armáda bude v příštím roce hospodařit se 111,8 miliardy korun, což představuje 1,5 procenta HDP oproti letošním 1,35 procenta.

Ambicí Fialovy vlády je, aby závazek vůči spojencům Česko splnilo nejpozději v roce 2025, ideálně by to mělo být o rok dříve. V současnosti by to představovalo přes 155 miliard korun. Kabinet však zatím nepředstavil žádný plán, jakými úspornými či daňovými opatřeními chce peníze získat. Navíc řeší dopady energetické krize. Zastropování cen elektřiny a plynu spolu s úsporným tarifem a dalšími kroky například v oblasti zvyšování některých sociálních dávek si letos a v příštím roce může vyžádat až čtvrt bilionu korun.  

NATO - jak funguje a pomáhá?

Video se připravuje ...

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery