Lékařská komora vydá dokumenty nutné k práci v cizině dvěma stovkám čerstvých absolventů ročně a témuž počtu zkušenějších lékařů. Mezi lékaři z ciziny převažují Slováci, jsou jich necelé dva tisíce. Celkově podíl lékařů – cizinců postupně roste. Zatímco v roce 1992 bylo v ČLK jen 1,48 procenta cizinců, loni už činil jejich podíl 4,88 procenta.
Porovnání 26 zemí OECD ukazuje, že v roce 2013 jen ve čtyřech zemích byl podíl cizinců nižší než v České republice. V uvedeném roce například ve Velké Británii činil 28,7 procenta. Vedení ČLK přesto považuje rostoucí počet lékařů z ciziny za problematický. „Lékařská komora zaznamenala případy, kdy byl lékař opakovaně zaměstnáván, aniž by složil příslušné zkoušky,“ uvedl v interním časopise ČLK její šéf Milan Kubek.
Jako problém vnímá jednak jazykovou bariéru, jednak údajnou nestabilitu těchto pracovníků. Často prý míří z Česka dál. „Díky jazykové příbuznosti u nás nejsnáze složí aprobační zkoušky, které jim otevřou dveře k lépe placené práci na Západě,“ míní Kubek. VZP dosud nemusela řešit problémy pacientů domluvit se s personálem, uvedla ale vedoucí revizních lékařů Zdeňka Salcman Kučerová.
Lékaři – cizinci usilují o změnu aprobačních zkoušek, aby nemuseli například skládat zkoušky ze čtyř oborů najednou, ale postupně, aby se na ně mohli lépe připravit. „Mnohým z nás se nedaří složit aprobační zkoušky i přesto, že máme dlouholeté zkušenosti s prací v Česku, pracujeme stejně dobře jako čeští lékaři a naše vzdělání v původní vlasti je na vysoké úrovni,“ napsala Kubkovi Djamilia Momunkulová, jež zastupuje lékaře ze zemí bývalého Sovětského svazu.
