Tři desítky zařízení pro okamžitou pomoc dětem, z nichž klokánky tvoří polovinu, sumu k dofinancování za loňský leden až říjen vyčíslily na 61,4 milionu korun. Bez dalších peněz jim prý hrozí uzavření. Podle údajů ministerstva práce v roce 2014 fungovalo celkem 88 dětských krizových domů s 1280 místy.
„Nemohu si dovolit najednou se rozhodnout o dofinancování jednoho druhu služby. Je řada sociálních služeb, kterým prostředky chybí. Zařízení pro okamžitou pomoc dětem navíc vůbec nespadají pod zákon o sociálních službách,“ uvedla Marksová.
Dětské azylové domy se řídí zákonem o ochraně dětí a dostávají na dítě příspěvek od státu. Ten činí 22 800 korun měsíčně. Krátí se ale za dobu, kdy dítě v domově nepobývá. Právě na to si klokánky a další domovy stěžují a žádají doplacení stržené částky. Klokánky podle vedení Fondu ohrožených dětí (FOD), který je provozuje, budou muset bez dofinancování skončit. Podobně se vyjádřili i zástupci dalších zařízení.
Systém financování je podle Babiše nevhodně nastavený
Situací se začalo zabývat ministerstvo financí. Babiš koncem února Marksové v dopise napsal, že systém financování považuje za nevhodně nastavený. Podle informací ČTK Babišův resort Marksové doporučil, aby peníze na dofinancování vzala ve svém rozpočtu z nespotřebovaných výdajů a dotační program vyhlásila.
„V tomto případě nejde o to, zda jsou, nebo nejsou k dispozici nějaké prostředky v rozpočtu ministerstva práce, ale jde o ten způsob,“ řekla Marksová. Podle ní je dodatečné dotační řízení pro zařízení, která nejsou v seznamu sociálních služeb, právně problematické. Dodala, že ministerstvo práce už v minulosti dostalo od Nejvyššího kontrolního úřadu výtky kvůli mimořádným dotacím pro klokánky.
Ministrovi financí Marksová navrhne, aby dětské azylové domy dofinancoval případně ze své rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, pokud to uzná za vhodné a pravidla to dovolí.
Mimořádné dotace nejsou spravedlivé, namítají některé organizace
Mimořádné dotace pro vybrané organizace nepovažují někteří provozovatelé za spravedlivé. „Máme za to, že nejsou zcela spravedlivé. Preferujeme systémové řešení, garantující rovné podmínky pro všechny poskytovatele,“ řekl ČTK Dušan Brinzanik ze sdružení SOS dětské vesničky, které provozuje tři krizové domovy.
I když podle Brinzanika nynější systém není „šťastný“, je povinností zařízení se postarat o to, aby financování neohrozilo péči o děti v tísni tím, že by nebylo na mzdy a provoz. „Zařízení otevíráme jen tehdy, pokud víme, že jsme schopni je za stávajících podmínek udržet, aniž bychom museli být závislí na jakýchkoli mimořádných dotacích,“ dodal Brinzanik.
Ministerstvo práce chystá změnu financování. Podle plánu by od dubna příštího roku zařízení měla dostávat platbu za lůžko. Pobírala by tak peníze i tehdy, když by v nich děti nebyly. Kraje ale do té doby musí přesně říct, kolik krizových lůžek pro děti potřebují, dodala Marksová.
