Musíme urychlit gigafactory, jadernou elektrárnu a další velké projekty, říká Fiala

Premiér Petr Fiala

Premiér Petr Fiala Zdroj: ČTK / Krumphanzl Michal

Po prosazení úsporného balíčku a důchodové reformy se bude vláda soustředit na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Součástí plánu je i zřízení výboru pro strategické investice.

Výbor má řešit například překážky, které se nedají překonat resortně, doplnil Fiala. „Od vysokorychlostních tratí, přes dostavbu jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje, zrychlení bytové výstavby až po gigafactory. Prostě všechny ty velké projekty, které budou zlepšovat naši infrastrukturu. Na ty se teď chceme soustředit v druhém kroku Česka ve formě,“ uvedl.

Z krátkodobých věcí se vláda soustředí například na redukci agend. „To není úkol, který by šlo řešit exekutivně, tam je třeba udělat ve většině případů i legislativní opatření,“ řekl. Koordinovat práce při rušení zbytečných agend bude úřad vlády.

Změny v důchodovém systému a balíček 58 opatření ke konsolidaci veřejných financí zveřejnil kabinet před dvěma týdny. Fiala při představení plánu nazvaného Česko ve formě řekl, že bez balíčku by byl příští rok schodek rozpočtu o 94 miliard korun vyšší.

Euro teď nepřipadá v úvahu

Fiala také řekl, že vzhledem k aktuální ekonomické situaci a stavu veřejných financí není zavedení eura v Česku tématem, které by se mohlo řešit v tomto volebním období.

Česko nyní neplní takzvaná maastrichtská kritéria, kterými je podmíněn vstup do eurozóny. „Dokud kritéria nebudeme naplňovat, nebo se tomu aspoň blížit, tak ta debata vlastně není taková, že ano, nebo ne,“ dodal.

Nižší ceny energií mají vydržet

Opatření, která vláda udělala v souvislosti s extrémními cenami energií, zafungovala a je dobře, že v současnosti všichni distributoři nabízejí energie pod vládou stanovenými limity, míní Fiala. Všechny trendy i předpovědi expertů ukazují, že by tento stav měl vydržet a že by se ceny neměly vracet do extrémních výšek.

Spotřebitelé letos mohou po zavedení maximálních cen megawatthodinu elektřiny zaplatit nejvíc 6000 korun s DPH, za MWh plynu 3000 korun. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

I v květnu pokles cen energií na trzích rozhýbal nabídky tuzemských dodavatelů. Nové ceny po vládnou stanoveným cenovým limitem představil ČEZ, nové nabídky zveřejnily také Moravské naftové doly nebo Tedom Energie a od května snížila ceny i Pražská plynárenská. Už v prvních měsících roku snížily ceny pod vládní cenový strop například E.ON, innogy nebo Centropol.