Zástupci penzijních společností při startu důchodové reformy hovořili o stovkách tisíc klientů. Po půl roce má ovšem důchodové spoření uzavřeno jen 75 tisíc lidí. Tvůrci reformy z Kalouskova ministerstva financí připravili seznam změn, které by ho měly zatraktivnit. Předkladatel příslušného návrhu zákona, odcházející ministr financí Miroslav Kalousek, by od příštího roku chtěl kromě jiného druhý pilíř opět „otevřít“ i pro osoby starší 35 let a zároveň dát lidem možnost rozhodnout se pro vstup až do 40 let. Shrnutí navrhovaných změn najdete v boxu:
| Jak se (možná) změní důchodové spoření |
|---|
| Otevření důchodového spoření pro osoby starší 35 let Podle ministerského návrhu by se měl od roku 2014 druhý pilíř opět „otevřít“ i pro osoby starší 35 let, tedy pro ty, kterým je podle současných pravidel vstup do druhého pilíře od začátku července už zapovězen. Zároveň by si rozhodnutí, zda vstoupit do druhého pilíře, či nikoli mohl každý rozmyslet až do svých 40 let. Hranice by se tak proti dnešku posunula o pět let. |
| Možnost z druhého pilíře vystoupit Nejtěžší kritiku si důchodové spoření vysloužilo za nemožnost přehodnotit své rozhodnutí a ze systému vystoupit. Hrot této výtce má otupit možnost opustit důchodové spoření pět let po jeho uzavření. Lidé by si tedy mohli druhý pilíř vyzkoušet, a pokud by se jim nezamlouval, zase z něj v limitu tří měsíců po pátém výročí podpisu smlouvy vystoupit. Nový vstup už by nebyl možný. Peníze z důchodového účtu u penzijní společnosti by se pak rozdělily na dvě části: do státní kasy by putovala částka odpovídající třem procentům hrubé mzdy „odkláněným“ ze sociálního pojištění, zbylé prostředky by dostal odcházející klient. |
| Zavedení patnáctileté renty Změny se mají týkat také způsobu vyplácení peněz z druhého pilíře. Na konci spořicí fáze si nově bude moci účastník důchodového spoření zvolit vyplácení důchodové renty po dobu 15 let. Dosud byla možná pouze dvacetiletá renta a doživotní penze (plus varianta doživotní penze s tříletým vyplácením pozůstalostní penze). Klient pojišťovny, která bude důchodovou rentu z druhého pilíře vyplácet, si navíc u pozůstalostní penze bude moci zvolit víc osob, kterým budou peníze vypláceny. |
| Dědicové si zvolí, co udělají s penězi po důchodově spořícím Další novinka, která má druhý pilíř zatraktivnit, dá dědicům zesnulého účastníka důchodového spoření možnost výběru mezi tím, zda si převedou peníze na svůj účet v druhém pilíři, nebo si je nechají vyplatit naráz. Zatím platí, že dědic, který má sám důchodové spoření, se hotových peněz nedočká, prostředky mu budou převedeny na jeho vlastní důchodový účet. |
Spočítejte si rok svého odchodu do důchodu
Návrh dnes již bývalého ministra financí ale ještě musí projít parlamentem. A opozice se už nechala slyšet, že neumožní zrychlené projednání, takže by se Sněmovna k novinkám ve druhém pilíři dostala nejdřív na podzim. A vzhledem k tomu, že momentálně je na politické scéně jasné jen to, že Miloš Zeman je prezident, je asi možné se jen sázet, co a jak doopravdy bude.
Opatrná chvála
Odborníci ze světa financí si navrhované změny převážně pochvalují. Upozorňují ale na to, že aby důchodovému spoření začali výrazněji přibývat klienti, musela by se především zklidnit politická situace. A to zatím nevypadá příliš reálně. „Věřím, že jde o změny správným směrem. Z mého pohledu bude nejdůležitější možnost vystoupit, protože posiluje pocit občanů, že nejde o nezvratné rozhodnutí. Možnost výplaty formou patnáctileté renty a znovuotevření jsou z mého pohledu také důležité. Nicméně hlavním faktorem, který bude určovat počet účastníků ve druhém pilíři, bude důvěra občanů v jeho dlouhodobou stabilitu a odolnost vůči změnám vlád,“ říká Jiří Šatava z akademického pracoviště CERGE-EI.
Pro brzké zavedení navrhovaných změn je ekonomický žurnalista Petr Fejtek: „Myslím, že ministerstvo financí vybralo a chce napravit ty největší nesrovnalosti. Možnost po pěti letech vystoupit ze systému sice považuji za marketingovou úlitbu, ale budiž. Nejdůležitější je ovšem znovuotevření vstupu lidí do 40 let na celý rok 2014. Doufejme, že se to koalici ještě formou poslanecké iniciativy podaří v parlamentu prosadit.“
Podle ekonoma Lukáše Kovandy si ale druhý pilíř i přes navrhované změny důvěru širší veřejnosti jen tak nezíská. „Navrhované zflexibilnění podmínek sice situaci do určité míry pomůže, mám ale za to, že druhý pilíř je už tak negativně zprofanovaný a že pochyby s ním související zakořenily do takové hloubky, že původní očekávání propagátorů reformy zůstanou nenaplněna. Změny za chodu navíc také znamenají – v očích veřejnosti – nevyřčené přiznání, že původní návrh penzijního systému obsahoval nedostatky.“
Parametrické změny nestačí
Zástupci penzijních společností jsou rádi, že se ministerstvo financí ke změnám odhodlalo. Zároveň však připouštějí, že Miroslav Kalousek mohl být ve svém návrhu ještě razantnější. „K zatraktivnění druhého pilíře by přispělo, kdyby si lidé k důchodovému pojistnému, které jim stát uvolní (tři procenta [hrubé mzdy, pozn. red.]), nemuseli přidávat nic z vlastní kapsy (dvě procenta),“ domnívá se předseda Asociace penzijních fondů Karel Svoboda. Ten se už v minulosti přiznal k tomu, že by mu vůbec nevadilo, kdyby stát celý systém zatraktivnil tím, že by odvod tří procent hrubé mzdy, která si klient převádí z průběžného důchodového systému na svůj účet u penzijní společnosti, ještě o nějaké to procento navýšil.
Druhý pilíř důchodové reformy – dobrá nebo špatná investice?
