Ve hře je připojení se k trestnímu řízení, civilnímu řízení, nebo i vlastní civilní žaloba. Poslední variantou je pak možnost jít cestou takzvaného propadnutí majetkové hodnoty a možnost Česka přihlásit se k nároku na část těchto finančních prostředků. Jaký způsob ale nakonec stát zvolí, ještě není podle Nečase jasné.
Vše prý bude analyzovat státní zástupce a rozhodnutí má padnout do tří týdnů. Státní zastupitelství má připravit podklady pro ministerstvo financí, vznikne speciální vyšetřovací tým a stát si také najme švýcarskou právní kancelář, uvedl Nečas.
Například vicepremiérka Karolína Peake (VV) ale ještě dnes dopoledne serveru E15 řekla, že Česko podá nejspíše civilní žalobu. Stejný názor dosud zastával i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. I když šanci domoci se peněz stát neztratil, civilní žaloba je podle Peake procesně složitější a zdlouhavější. „Měli jsme možnost přihlásit se o své nároky v trestním řízení, které je mnohem jednodušší. Bohužel jsme ji propásli. Nyní budeme mít zhoršenou výchozí pozici,“ konstatovala vicepremiérka.
Jen byrokratický ping-pong?
A kdo za celé promeškání standardní cesty, jak se o miliardy z MUS přihlásit, může? K tomu se Nečas příliš nechtěl vyjadřovat. Chce to prý „analyzovat“, ale důležité prý hlavně je, že vláda jedná teď.
S lehkým úsměvem ale premiér naznačil, že za průtahy nemusí být něčí zájmy, ale obyčejný „byrokratický ping-pong“ mezi státním zastupitelstvím a ministerstvem financí. „Nemáme zájem cokoli zdržovat, doteď to bylo na úřednících, kteří si byrokraticky pinkali. To jsme nyní zarazili,“ uvedl.
A „byrokratické“ vysvětlení završil tím, že ke zpoždění mohlo přispět i to, že ve Švýcarsku platí od 1. ledna nový trestní řád, který vedení kauz upravuje rozdílně od starého. Švýcarská strana přitom část roku komunikovala s Českem podle starých pravidel.
Nečas pak také upozornil na liknavost českých orgánů činných v trestním řízení především v letech 1999 až 2005, tedy v době vlády ČSSD. Zkritizoval také úlohu tehdejší nejvyšší státní zástupkyně a nynější místopředsedkyně sociálních demokratů Marie Benešové, která měla v roce 2004 vyšetřování okolností privatizace MUS stopnout.
Švýcarská prokuratura koncem října informovala, že viní sedm lidí, většinou Čechů, z finančních machinací v souvislosti s nejmenovanou významnou energetickou společností. Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a „vyprána“. Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin.
