Nejvyšší soud: Za insolvenční šikanu lze udělit až rok natvrdo
Nejvyšší soud řešil případ šikanózního insolvenčního návrhu na brněnskou právnickou kancelář Tomáše Krejčího. Návrh podal kvůli obchodním sporům manažer firmy Europé Integrée (společnost je v konkurzu) Marek Čech. Soud ale po deseti dnech insolvenční řízení zastavil s tím, že údaje nejsou pravdivé a návrh byl podán účelově. Čech byl za vydírání a pomluvu odsouzen k 34 měsícům vězení podmínečně. Musí také advokátu Krejčímu zaplatit 100 tisíc korun za újmu, kterou mu svým návrhem způsobil.
Čech se bránil tím, že návrh na insolvenční řízení považoval za nejefektivnější způsob, jak vyřešit obchodní spor. „Újma nebyla těžká ani neoprávněná,“ uvedl a dodal, že se neprokázalo, že by nepravdivé údaje využil vědomě. Čech se ještě obrátil na Ústavní soud, ten nyní případ posuzuje.
Největší problém české justice
Právě falešné či šikanózní insolvenční návrhy jsou podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství jedním z největších problémů české justice. Insolvenční mafie podle interní bezpečnostní analýzy ministerstva vnitra loni zvýšily aktivitu. Dokument uvádí, že podsvětí ovlivňuje jmenování insolvenčních správců, což poukazuje na korupci v justici.
Situace v insolvencích vadí podnikatelům, mnozí dokonce opouštějí se svým byznysem Česko. Jako třeba majitel výrobce autodílů Brano Group Pavel Juříček, který v květnu oznámil přesun svého holdingu do Nizozemska. Ministerstvo spravedlnosti už připravilo novelu zákona, která má šikanózním návrhům zabránit. Insolvenční soudy by podle návrhu měly do jednoho dne od podání rozhodnout, zda jde o skutečně podložený návrh na insolvenci, případně jej odmítnout. Novelu ale kritizují jak soudci, tak část politiků.
Udělat fiktivní dokumenty k návrhu insolvence zabere dvě hodiny
