Němeček po setkání s ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeňkem Blatuhou a náměstkem ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petrem Hoňkem uvedl, že výsledky analýz, včetně možných opatření, by měl dostat do měsíce.
„Doplatky na léky považujeme za poměrně významnou potenciální bariéru přístupu k péči především u seniorů nad 65 let,“ vysvětlil a připomněl, že současná vláda zrušila regulační poplatky v ambulancích a lékárnách a neobnovila je v nemocnicích. Do analýz budou zařazeni i chroničtí pacienti mladšího věku, například s roztroušenou sklerózou, protože i oni mají vydání za léky vysoká.
Léky berou prakticky všichni
Ve volebních programech vládní koalice slib o levnějších lécích pro seniory nezazněl, nejsou ani známy propočty, kolik by taková úleva pro seniory zdravotnictví stála. Při poklesu limitu, nad který pojišťovny částky vydané za léky vracejí, by vydání pojišťoven stoupla. Němeček řekl, že finanční náročnost bude znát až po vyhodnocení analýz.
Pravidelně užívá léky téměř 90 procent lidí mezi 65 až 74 lety a nad touto věkovou hranicí se bez nich neobejde už téměř nikdo. Dvě třetiny seniorské populace užívají víc než šest různých léků, dlouhodobě nemocní a hospitalizovaní osm, včetně volně prodejných přípravků 11.
Rozšířená prychofarmaka
Vedle praktiků a psychiatrů předepisují seniorům léčiva nejčastěji diabetologové či urologové. V domovech pro seniory užívá více než 70 procent obyvatel psychofarmaka, polovina opioidy na bolest.
Podle některých odborníků nemá zlevnění léků od určité věkové hranice velký smysl, zavedlo by to nespravedlnost mezi seniory, z nichž někteří dlouho před dosažením daného věku užívají velké množství léků, zatímco jiní ani po jejím překročení léky téměř nepotřebují. Podle jiných odborníků ale není důvod nezvýhodnit seniory i v této oblasti, když mohou mít slevy například na dopravu.
