Rozdíl v průměrných mzdách mužů a žen je 23 procent. „Jedním z důvodů nižších platů žen může být to, že se ženy často samy diskriminují už očekávanými platy, které uvádí do životopisu nebo na pohovoru. V průměru si na stejné pozici řeknou o 23 procent méně než muži,“ uvedla Kateřina Jaroňová ze společnosti Profesia CZ.
Největší rozdíl v očekávaných platech je u žen ve věku 35 až 44 let, které berou až o třetinu méně než muži. Rozdíl ovlivňuje i skutečnost, že ženy se v době, kdy mohou být na vrcholu kariéry, často starají o rodinu, čímž přicházejí o roky praxe a kontakt s oborem, dodala Jaroňová.
Průměrný měsíční plat v korunách
| kraj | průměrný měsíční plat muži | průměrný měsíční plat ženy | podíl ženy/muži v procentech |
|---|---|---|---|
| Praha | 36 668 | 27 587 | -25 |
| Jihomoravský | 28 543 | 21 476 | -25 |
| Moravskoslezský | 26 135 | 19 491 | -25 |
| Olomoucký | 25 445 | 19 041 | -25 |
| Liberecký | 26 450 | 19 981 | -24 |
| Zlínský | 25 275 | 19 304 | -24 |
| Středočeský | 27 314 | 21 012 | -23 |
| Vysočina | 25 171 | 19 496 | -23 |
| Plzeňský | 26 599 | 20 856 | -22 |
| Ústecký | 25 521 | 20 047 | -21 |
| Jihočeský | 24 987 | 19 634 | -21 |
| Pardubický | 25 847 | 20 691 | -20 |
| Královéhradecký | 25 021 | 20 277 | -19 |
| Karlovarský | 23 167 | 18 890 | -18 |
zdroj: Platy.cz
Existují ovšem i profese a pracovní pozice, kde berou ženy v průměru více než muži. Jsou to například asistentka, produktová manažerka, grafička, redaktorka a zubní lékařka.
Rozdíly rostou i u platů manažerek a manažerů
Pozitivní zprávou pro ženy je, že se jejich zastoupení ve vrcholovém managementu evropských koncernů zvýšilo. Rozdíl v jejich finančním ohodnocení v porovnání s muži se však stále zvyšuje. Rozdíl v platech mužů a žen ve vrvholných pozicích vzrostl ze sedmi procent v roce 2011 na loňských devět procent. Vyplývá to ze zprávy o struktuře a odměňování evropských správních a dozorčích rad, kterou sestavila globální poradenská společnost Hay Group.
Rovnoměrné zastoupení žen a mužů se loni stalo předmětem debaty v mnoha členských zemích EU. Některé země se rozhodly zavést kvóty pro ženy ředitelky. Patří mezi ně například Itálie, Nizozemsko, Norsko, Belgie (kvóty by měly vstoupit v platnost v roce 2016) a Francie (2014). Evropská komise se rozhodla nezavádět závazné procento žen ředitelek ve vedení firem, ale pracuje na mechanismech, které by podpořily větší počet žen ve výkonných a ředitelských pozicích.
V Evropě zastávají muži 83 procent ředitelských pozic, i když proti loňskému roku se zastoupení žen na těchto postech znatelně zvýšilo. Na vrcholných nevýkonných pozicích je situace horší. Pouze dvě procenta v nich v Evropě zastávají ženy.
Nejvstřícnější je Skandinávie
„Skandinávie je v čele v rovnoměrném zastoupení žen a mužů ve vedení firem. Vede Norsko, kde byly kvóty zavedeny v roce 2003 a díky nim se zastoupení žen ve správních a dozorčích radách zvýšilo na 38 procent. Ale ve Švédku a Finsku takovéto kvóty neexistují a přesto se zastoupení žen ředitelek zvýšilo na 28 procent. V obou případech šlo čistě o výsledek veřejného tlaku a změny postojů ve společnosti,“ upozornila poradkyně Hay Group Pavla Helclová.
Ze zprávy Hay Group dále vyplývá, že částka, kterou firmy platí ředitelům na nevýkonných pozicích za jejich službu ve správní či dozorčí radě a v dalších výborech, nezaznamenala žádnou meziroční změnu v žádné ze zemí zahrnutých do studie. Výjimkou je Švédsko, kde se ředitelské platy zvýšily o pět procent.
„Tlak veřejnosti, akcionářů a regulačních orgánů, které v Evropě tlumí inflaci výkonných platů, zcela jasně ovlivňuje také způsoby odměňování nevýkonných ředitelů ve správních a dozorčích radách starého kontinentu,“ uvedla Helclová.
Studie Odměňování vrcholných manažerů v Evropě 2012 vychází z dat získaných od 318 firem uvedených v žebříčku Financial Times Europe 500. Do studie bylo zahrnuto 1542 vrcholných výkonných manažerů z dvaceti zemí.
