Oba materiály posoudí příští pondělí Národní ekonomická rada vlády. I když se koaliční kabinet Petra Nečase jejím stanoviskem řídit nemusí, může být přinejmenším inspirací pro ministerstvo financí, které návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti připravuje. „Jde o kompromis ekonomické logiky a racionality, politické průchodnosti a také transparentnosti a kontroly,“ shrnul studii svého týmu Niedermayer. Podle ČBA by měl být první hranicí fiskální brzdy poměr dluhu k HDP na úrovni 40 procent. Pokud by došlo k překročení 45 procent, mělo by to být už vnímáno jako vážné riziko. V ten moment by měla Fiskální rada učinit opatření, která by zadlužení snížila. Jako mezní hranici navrhuje ČBA úroveň padesáti procent.
Recept NERVu pro boj s krizí:
„V případě jejího překročení by na základě ústavní dluhové brzdy mělo dojít k demisi vlády a vypsání nových voleb. Nové volby jsou žádoucí proto, aby vláda měla silnější mandát a tím pádem byla schopna vzniklou situaci řešit,“ píše se v dokumentu.
Šéf státní pokladny Miroslav Kalousek (TOP 09) by na dluhovou brzdu „šlapal“ podobně. „Při 40 procentech by se už musela udělat nějaká opatření, při 50 procentech by začala svítit oranžová a zase by se muselo něco udělat. A k těm šedesáti procentům stanovených Maastrichtskou smlouvou by to nesmělo ani dojít,“ konstatoval koncem ledna v rádiu Impuls ministr Kalousek.
Jak Česká bankovní asociace, tak CERGE-EI mají konkrétní návrhy také k Fiskální radě. Podle Schneidera by to měl být politicky nezávislý orgán, který by byl vybaven pravomocí schvalovat výdajové rámce vlády a ověřovat jejich soulad se zákonem o rozpočtové zodpovědnosti.
Nejsilnější pravomocí rady by byla možnost vrátit vládě k přepracování návrh státního rozpočtu. ČBA vnímá radu spíše jako prostředníka mezi fiskální politikou a veřejností, jehož role by byla poradní.
Přímý vliv na fiskální politiku by měl nastat jen v krajním případě, navrhuje Niedermayerův tým.
Bez opozice to nepůjde
Spolupředkladatelem koaličního návrhu ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti bude premiér Nečas. Vláda by ho měla dostat na stůl do června, platit má začít od ledna 2013. ODS finanční ústavu dlouhodobě prosazuje a vytýká TOP 09 „vlažný přístup“. Podstatnější ale je, že vláda se bude muset dohodnout s opozicí, protože na prosazení ústavní změny nemá dost hlasů. ČSSD by do normy chtěla protlačit určité pojistky. Ty by mimo jiné garantovaly, že bude existovat určitý limit pro záruky za soukromý sektor. „Kdyby se například ocitly v problémech soukromé banky,“ řekl šéf strany Bohuslav Sobotka. Socialisté navrhují i pojistku proti snižování firemních daní.
