Nový úsek se čtyřmi stanicemi na trase A pražské metra byl zprovozněn letos 6. dubna. „Výstavba měla stát 22,6 miliardy korun. V době schválení projektu byly tyto předpokládané náklady o pětinu navýšeny na 27,1 miliardy,“ uvedla Jana Gabrielová z odboru komunikace NKÚ.
NKÚ u této stavby podle Gabrielové předpokládal, že část nákladů bude moci prověřit, protože akce bude dotována 7,4 miliardy Kč z fondů Evropské unie. V době kontroly ale dotace nebyla proplacena. „NKÚ nemohl prověřit, jak Dopravní podnik hlavního města Prahy s většinou těchto prostředků hospodařil a jestli je využil skutečně účelně a hospodárně, protože to neumožňovalo nastavení měřitelnosti celkové prospěšnosti akce a hlavně podle současného znění zákona o NKÚ se na ně nevztahuje kontrolní působnost NKÚ,“ uvedla Gabrielová.
„Je neuvěřitelné, že takto ohromný balík veřejných prostředků nepodléhá žádné externí kontrole,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. „Myslím, že vývoj situace kolem kontroly prodloužení metra A je dobrým argumentem pro rozšíření působnosti NKÚ na kontrolu skutečně všech veřejných prostředků,“ doplnil.
Generální ředitel dopravního podniku Ďuriš s vyjádřením NKÚ nesouhlasí. Úřadu prý nabídl, ať kontroluje i oblasti, kam podle zákona nesmí. „Nabídl jsem, že představenstvo schválí dokument, kterým úřadu kontrolu povolí. Zprávu považuji za nezodpovědnou informaci,“ řekl ČTK. Nesouhlasí ani s tím, že by Praha stavbu nekontrolovala.
Omezení zákonem
Kala však poukazuje na to, že působnost úřadu je omezena zákonem. „Pokud by kontroloři prověřili peníze pouze na základě návrhu Dopravního podniku hlavního města Prahy, porušil by NKÚ své pravomoci dané Ústavou ČR,“ uvedl v tiskovém prohlášení v reakci na Ďurišovo vyjádření. Jedinou možností, jak by bylo možné peníze na dostavbu metra prověřit, by podle Kaly bylo zákonem dané rozšíření působnosti NKÚ na všechny veřejné peníze.
Peníze z EU začal DPP čerpat letos v červenci. NKÚ ale při plánování vycházel z toho, že v době kontroly mělo být zmíněných 7,4 miliardy Kč už proplaceno z evropských fondů, případně předfinancováno ze státního rozpočtu. „V tom případě by NKÚ hospodaření s těmito prostředky prověřit mohl,“ upozornila Gabrielová. „Ve skutečnosti ale do doby ukončení kontroly veškeré výdaje hradil dopravní podnik z vlastních peněz nebo prostředků poskytnutých městem,“ doplnila.
NKÚ tak nemohl prověřit třeba takzvané vícepráce, jež často navyšují cenu veřejných zakázek. Dopravní podnik totiž podle kontrolorů zařadil vícepráce do nákladů, na které nebude požadovat evropské dotace. „Tyto výdaje, které u infrastrukturních projektů bývají problematické z pohledu jejich účelnosti, hospodárnosti a legality - zejména postupy při zadávání dodatečných stavebních prací, tak zůstanou mimo stávající kontrolní působnost NKÚ,“ píše se ve zprávě úřadu.
Rozšíření pravomocí
Legislativní rada vlády na konci června schválila návrh novely zákona o NKÚ, která má upravit právě rozšíření pravomocí. Novela navazuje na změnu ústavy, kterou loni schválila Sněmovna a kterou čeká projednání v Senátu. Podle současné legislativy kontroluje NKÚ hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
Nově by měl kontrolovat hospodaření s veřejnými penězi a penězi z veřejných rozpočtů, a také hospodaření s majetkem firem s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Někteří odpůrci rozšíření kontrolních pravomocí poukazují na to, že na samosprávy tak dolehnou další kontroly a že je to zatíží.
Vláda ale dotyčnou novelu zákona o NKÚ poslancům ještě nepředložila. „Nelze než souhlasit, že je třeba rozšířit pravomoci NKÚ. Vláda však musí předložit návrh příslušného zákona, nelze to řešit poslaneckou iniciativou,“ řekl ČTK předseda sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM).
