Česko má v dalších letech podporovat zejména export produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou, což by mělo pomoci k restrukturalizaci ekonomiky. V plánu je také zefektivnění a zpřehlednění státní exportní podpory. Nová exportní strategie také klade důraz na diverzifikaci trhů mimo Evropskou unii. Jde částečně o reakci na současnou geopolitickou situaci.
Nová exportní strategie, kterou už schválila vláda, by měla podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Radka Špicara a vrchního ředitele sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu a obchodu Davida Müllera pomoci českým firmám, které nabízejí moderní služby a produkty. Jmenovitě zmiňují například umělou inteligenci, chytrá řešení využívající digitalizaci, cirkulární ekonomiku, čipy nebo odvětví zdravotnictví, strojírenství, letectví či kosmonautiky. Generální ředitel agentury CzechTrade vyzdvihuje roli jejích zahraničních kanceláří a nových služeb, které agentura představuje ve své vlastní nové strategii. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček upozornil na to, že vývoj v Česku by ale plnění strategie mohl negativně ovlivnit.
Strategie může v budoucnosti čelit některým hrozbám. „Strategii ohrožuje nedostatek a předpokládaný úbytek kvalifikované pracovní síly v dalších letech, pomalý progres v digitalizaci české ekonomiky nebo nedostatečný kapitál malých a středních podniků pro zavádění pokročilých technologií výroby,“ uvádí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro a apeluje na vhodné reakce vlády České republiky na tyto fenomény, pokud má být nová exportní strategie úspěšná.
Subdodavatelský model ekonomiky se vyčerpal
Špicar popisuje, že se ve strategii podařilo popsat dva klíčové trendy, tedy měnící se strukturu české ekonomiky a proměny mezinárodního obchodu. „Jde nám o to, abychom se dostali z toho, čemu říkáme past levné ekonomiky,“ uvádí Špicar postoj Svazu průmyslu a obchodu.
Past levné ekonomiky Špicar popisuje jako současnou subdodavatelskou pozici mnoha českých firem, jejímž důsledkem jsou nízké marže. To mnoha českým firmám zabraňuje vyrobit finální produkt a rozhodnout, kam bude exportován. Podle Špicara to je důvod, proč 80 procent českých produktů končí v Evropské unii. „Toho je třeba se zbavit,“ dodává. S větším množstvím trhů, do kterých se český export zapojí, se totiž snižují dopady možných krizí v Evropské unii na českou ekonomiku.
Tento názor sdílí i David Müller, který se na nové exportní strategii České republiky podílel. Müller tvrdí, že se subdodavatelský model ekonomiky vyčerpal, a klade důraz na nutnost přesunu Česka v hodnotových řetězcích k nabídce finálních produktů a služeb. Dále vyvyšuje i nutný vývoj současné formy prodeje inovací a výsledků výzkumů. „Nijak neměníme stávající podporu státu vůči stálým českým exportérům, ale transformujeme ji tak, abychom mohli pracovat s novými českými společnostmi, které přinášejí produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou,“ ujišťuje Müller.
Export je podle Müllera jedním z hlavních motorů českého růstu a páteří české ekonomiky. „Čím lepší je kondice exportérů a čím vyšší přidanou hodnotu vytvářejí, tím platí v České republice vyšší daně a vytvářejí tu kvalifikovanější pracovní místa.“ Exportní strategie dle něj cílí na to, aby firmám pomohla na zahraničních trzích zakořenit. „Chceme, aby se více českých firem v zahraničí usazovalo a investovalo tam – zvláště těch, které bychom viděli jako budoucí národní šampiony.“ Pokud bude mít firma podle Müllera výrobu a pobočku v zahraničí, stává se stabilnější a v krizi má větší šanci se na trhu udržet.
„Chceme hledat nové národní šampiony, kteří disponují službami nebo produkty škálovatelnými v zahraničí a kteří působí hlavně v nových oborech. Může jít o pokročilé výrobní postupy a materiály, umělou inteligenci, chytrá řešení využívající digitalizaci nebo třeba novou cirkulární ekonomiku,“ vysvětluje Müller. Tyto šampiony by měly státní instituce pomáhat hledat a vytvářet. K tomu má pomoci zefektivnění státní správy a komunikace státu s podnikateli.
Špicar zmiňuje několik odvětví, v nichž Česko nabízí potenciál. „Jsou to čipy, letectví, kosmonautika nebo například strojírenství. Výkladní skříní českého exportu je nyní zdravotnický byznys, protože firmy v tomto odvětví spolu významně spolupracují a ve třetích zemích jsou schopné nabízet kompletní vybavení pro nemocnice,“ míní Špicar. „Takhle by to mělo do budoucna vypadat i v jiných odvětvích.“
Firmy budou více sledovat geopolitiku
Změny v mezinárodním obchodu, na které strategie reaguje, souvisí s pandemií covidu a válkou na Ukrajině. V důsledku těchto krizí jsou firmy opatrnější. „Proto společnosti začínají lokalizovat svou výrobu i prodej. V globalizačním trendu se objevují trhliny a pro naše firmy to znamená, že začínají při svém uvažování, kam vyvážet, brát mnohem vážněji geopolitiku,“ vysvětluje Špicar.
Müller uvádí, že diverzifikace exportu byla prioritou vždy, nyní se bude měnit pouze její podoba. Diverzifikace minulé exportní strategie, která fungovala na základě prioritních partnerských zemí, se podle Müllera ukázala jako málo flexibilní: dostatečně nereflektovala ekonomický a geopolitický vývoj světa. „Pandemie a válka na Ukrajině nám ukázaly význam diverzifikace, spolehlivých partnerů, roli přítomnosti českých firem v zahraničí a nutnost stability jejich tamní pozice.“
Exportní strategie se podle Müllera chce nově soustředit na věcné příležitosti a vytvářet podmínky pro podporu českých společností v zemích, kde se zajímají o oblasti, v nichž jsou české společnosti dobré.
Podle analýz Hospodářské komory by se česká ekonomická diplomacie měla zaměřit na Spojené státy americké, Jižní Koreu, Izrael, Indii, Vietnam, Indonésii nebo na Perský záliv. „Velký potenciál pro posílení obchodní výměny skýtá i Afrika (Senegal, Etiopie, Zambie či Jihoafrická republika) a českými firmami opomíjená Latinská Amerika (Peru, Kolumbie, Brazílie, Chile). Firmy by měly také posílit svou přítomnost v zemích, jako jsou Turecko, Srbsko, Severní Makedonie, Gruzie či Arménie,“ píše Miroslav Diro z Hospodářské komory.
Potřebu podpořit české exportéry při vstupu na třetí trhy kvituje i Radek Špicar. „Každoročně pořádáme setkání pro české exportéry s ekonomickými diplomaty. Letos jsme sledovali velký zájem o export do Spojených států, což je posun – dříve z toho měly české firmy obavy, ale společnosti, kterým se v Americe daří, jim jdou příkladem,“ tvrdí Špicar.
Špicar pokračuje vyzdvihnutím toho, že s tímto trendem souvisí geopolitika. „Firmy si uvědomují, že podnikat v zemích, které jsou nedemokratické a bez tržního hospodářství, je z dlouhodobého pohledu velmi riskantní. Proto se více dívají na demokratické země, jako je Austrálie, Japonsko, Nový Zéland, Spojené státy nebo Izrael, a je třeba, aby jim s tím vláda pomáhala,“ vysvětluje.
Exportní strategie je ambiciózní, ale jak se zajistí její plnění?
V materiálu exportní strategie chybí konkrétní harmonogram plnění kroků, gestoři nebo potřebné finance. Špicar varuje: „Vláda v minulosti často měla pocit, že práce končí schválením strategie, ale na tripartitě jsem upozorňoval, že schválením pro nás práce začíná. Budeme hodnotit vládu v oblasti ekonomické diplomacie a podpory exportu podle toho, jak se podaří naplnit to, co je ve strategii napsáno.“
Detaily nové exportní strategie začne v září řešit exportní výbor, jehož podobu přiblížil David Müller: „Budou tam klíčoví hráči mezi jednotlivými ministerstvy, především ministerstvo průmyslu a obchodu, dále ministerstva zahraničních věcí, obrany, zemědělství, financí, poté i klíčoví sociální partneři a zastupující české společnosti.“
Radek Špicar uvádí, že pro Svaz průmyslu a dopravy je prioritní v rámci strategie pokračovat v podpoře exportu na Ukrajinu. „Vláda Petra Fialy svým hodnotovým postojem na začátku války získala pro Českou republiku velký politický kapitál, který firmy nemohly využít, protože neměly k dispozici pojištění vývozu na Ukrajinu. Už jsme se dočkali a je to skvělé, registrujeme velký zájem o naše produkty u ukrajinských partnerů.“
Zároveň Špicar uvádí jako prioritu pokračování v zahraničních obchodních misích. „V době covidu a během českého předsednictví v Radě Evropské unie s námi ústavní činitelé na mise příliš nejezdili. Začátek války na Ukrajině do toho také zasáhl, ale nyní je třeba znovu vyjíždět,“ tvrdí Špicar. Za rok 2022 se počet těchto misí výrazně zvýšil a mnoho dalších je naplánovaných, nově se do nich zapojují například předsedové parlamentu.
Jako třetí prioritu v rámci exportní strategie zmiňuje Špicar podporu domácí ekonomiky. „To znamená i podporu strategických investic, jako je například výroba čipů. Také je třeba, aby nám neujel vlak například v oblasti elektromobility.“
Svou roli bude mít CzechTrade
Svou roli bude v plnění strategie plnit i agentura CzechTrade. Ta představila svou vlastní strategii, která stínuje tu exportní. V plánu je podle ní podporovat například exportní aliance. Generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal píše, že „K posunu českých firem v hodnotových řetězcích směrem k nabídce finálních produktů určitě přispěje i obnovené fungování Design Centra CzechTrade.“ Daším důležitým nástrojem CzechTrade při plnění exportní strategie budou takzvané exportní inkubátory. Ty by podle Doležala měly „vytvořit po dobu až šesti měsíců zázemí pro expandující firmy za účelem etablování na komplikovaných, ale růstově perspektivních trzích.“ Dále Doležal upřesňuje, že těmto firmám budou k dispozici i navazující služby
CzechTrade, především služba KOMPAS, která nabízí podporu v právní a finanční oblasti či v otázce lidských zdrojů na cílovém trhu. CzechTrade také zavádí tři nové služby pro podporu startupů. „Služby Startup Market Entry, Stratup Zóna a Czech Startup Days cílí k získání know-how a kapitálu při vstupu na nové zahraniční trhy nebo k rozšiřování stávajících obchodních aktivit v teritoriu,“ tvrdí Doležal. V rámci snah o diverzifikaci exportních trhů otevřela agentura CzechTrade nové kanceláře mimo Evropu a v rámci nadcházejícího expa v Ósace plánuje otevřít kancelář i zde, což by znamenalo podle Doležala rozšíření služby tokijské kanceláře o významné průmyslové a obchodní centrum Japonska. „Prioritou zůstává Ukrajina v souvislosti s poválečnou rekonstrukcí. Stávající kancelář v Kyjevě jsme posílili o nově otevřenou zahraniční kancelář CzechTrade ve Lvově,“ píše Doležal.
Zavedeme princip No Wrong Door
Důležitým bodem exportní strategie je i zefektivnění státní správy při poskytování asistence českým vývozcům, která by měla být komplexní od nápadu po samotný export.
Detaily popisuje David Müller: „Pracujeme na systému, který bude pro firmy příznivější a uživatelsky jednodušší. Budeme se snažit vytvořit platformu, která propojí podporu podnikání ve všech fázích rozvoje firem. Chceme zavést princip No Wrong Door, který umožní nasměrování firmy ke službám na míru podle její situace nehledě na to, jakou instituci zapojenou do této podpory osloví.“
V plánu je podle Müllera také modernizace komunikačních nástrojů s podnikatelským prostředím pro identifikaci potenciálu firem a hledání komparativních výhod. „Všechny informace už jsou dostupné, ale potřebujeme je dát dohromady. Chceme vytvořit komplexní proexportní ekosystém, o kterém budou vědět všichni. Zároveň musí být způsob, jak se tyto informace dostanou k firmám, maximálně jednoduchý,“ vysvětluje Müller.
Export je pro českou ekonomiku zásadní kvůli vysokému poměru vůči HDP, který v současnosti přesahuje 70 procent. K tomu se podle odhadů vrátí každá koruna vložená do podpory exportu padesátkrát až osmdesátkrát, což činí jeho podporu velmi výhodnou.
