Novoroční projevy nebudou, Zeman promluví už o Vánocích | E15.cz

Novoroční projevy nebudou, Zeman promluví už o Vánocích

Miloš Zeman
Miloš Zeman
• 
ZDROJ: CTK

ČTK, pav

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Miloš Zeman nenaváže na tradici prezidentských novoročních projevů. Místo toho bude mít 26. prosince vánoční poselství ze zámku v Lánech.

Jak uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, Zeman chce navázat na zvyk z první republiky, kdy podobné projevy měl československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zemanovi předchůdci Havel a Klaus mluvili k občanům České republiky 1. ledna.

Ovčáček uvedl, že vánoční poselství potrvá 20 minut, mělo by mít „vánoční atmosféru“ a hlava státu bude mluvit nejspíš „spatra“. „Je možné, že jako první přímo volený prezident bude hodnotit uplynulý rok,“ řekl mluvčí a dodal, že novoroční prezidentské projevy začaly až po únoru 1948.

Tradici novoročních projevů na přelomu roku zahájil už Masaryk
První novoroční projev pronesl 1. ledna 1949 Klement Gottwald. Ovšem už dříve se hlavy státu vyslovovaly k aktuálnímu dění i tradici vánoc. Mluvili ovšem na Štědrý den, proto mluvíme o takzvaných vánočních nebo štědrovečerních poselstvích.
Tradici projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinářům novoroční interview. Na sklonku roku 1933 natočil pro Filmový týdeník poselství míru a naděje. Zasloužil se tak o vznik této tradice.
Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval ve druhé polovině 30. let také druhý prezident Eduard Beneš.
Tradici nepřerušil za válečných podmínek ani prezident okupovaných Čech a Moravy Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal své poselství národu přednášet na Nový rok.
Dnes běžný novoroční projev vysílaný televizí zavedl třetí komunistický prezident Antonín Novotný, který oslovil spoluobčany z obrazovky v 60. letech.
Projevy hlav socialistického Československa, včetně Antonína Novotného, Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka, si byly podobné. Plné překonávání překážek, budování a úspěchů pracujícího lidu při výstavbě socialistické vlasti, plnění pětiletých plánů a růstu materiálního i duchovního bohatství země.
Novou dimenzi dal novoročním poselstvím Václav Havel. Tón udal už prvním projevem na prahu roku 1990, tři dny po svém zvolení československým prezidentem. Jeho slova, „předpokládám, že jste mě nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal“ a „naše země nevzkvétá…“, ukázala, že jeho projevy nebudou žádnou formalitou. V jeho poselstvích se odrazilo všechno, čím stát procházel na cestě od pádu komunismu k blížícímu se vstupu do Evropské unie. Havel jako poslední československý a první český prezident si zřejmě podrží i rekord ve svých třinácti novoročních pozdravech.
V tradici novoročních projevů pokračoval Václav Klaus, který je navíc přednášel v přímém přenosu. Také on se vyjadřoval k aktuálnímu dění i stavu společnosti. V roce 2008 například řekl, že Češi přes řadu problémů žijí v asi nejlepším možném období existence své země. O čtyři roky později upozornil na špatnou společenskou atmosféru. Letošní projev vstoupil do historie tím, že v něm Klaus vyhlásil kontroverzní amnestii.

SME: Novoroční projev

Autor: ČTK, pav

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video