Evropská města se stále více zabývají tím, jak využít teplo ze spaloven komunálního odpadu. Jít s proudem chce i Praha. Připravuje novou energetickou koncepci pro budoucí čtvrť, která vyrůstá na místě bývalého nákladového nádraží na Žižkově. Noví obyvatelé by se na rozdíl od dalších Pražanů nemuseli spoléhat jen na uhelnou teplárnu v Mělníku nebo plyn, ale měli by mít možnost využívat odpadní teplo ze spalovny v Malešicích. Stačí k tomu postavit šestikilometrové potrubí ve stopě nevyužívaného kolejiště.
Při návštěvě malešické spalovny teprve člověku dojde, jak obrovský objem odpadu obyvatelé hlavního města denně vyprodukují. Pracovníci neustále krmí čtyři ohromné kotle dalšími a dalšími pytli směsného odpadu. Ekolog a odpadový hospodář z malešické spalovny Tomáš Baloch upozorňuje, že na spalování samém není co dalšího vymýšlet, otázka je, co se zbytky po spalování. Přestože si laici často myslí, že je odpad spálen na prach, opak je pravdou.
Ze zhruba 300 tisíc tun odpadu, jenž se ročně do spalovny sveze, vznikne po spálení 75 tisíc tun škváry, která se dnes většinou skládkuje. V severských zemích používají škváru například na budování silnic, to ale česká legislativa neumožňuje. Pražské služby, které spalovnu provozují, nicméně zkusmo postavily z vyčištěné škváry parkoviště u spalovny. „Stálo nás to 4,5 milionu korun, a to jsme měli vlastní materiál. Takže jedno parkovací místo za sto tisíc,“ přiznává s úsměvem Baloch vysoké náklady. Podle něj to ale je cesta, jak zbytky po spalování využít. Kromě škváry vznikají i tisíce tun železného šrotu a popílku. A také elektrická energie a teplo.
Potrubí za miliardu
O několik kilometrů dál se oblast bývalého Nákladového nádraží Žižkov postupně mění v novou čtvrť pro více než dvacet tisíc obyvatel, s několika školami, školkami, obchody a službami a s novou tramvajovou tratí. Podle místostarosty Prahy 3 Pavla Dobeše by se mohla stát první uhlíkově neutrální čtvrtí v Praze. Jakkoli se může zdát, že nádraží nemá se spalovnou nic společného, spojuje je někdejší vlakové kolejiště. A v jeho stopě by mohl být vybudován nový, šestikilometrový teplovod. Výstavba by vyšla na 1,5 miliardy korun. Variantou je také využít stávající potrubí, které patří společnosti Veolia.
„Díky spojení výrobce energie, tedy Pražských služeb, poskytovatelů, kterých má Praha několik, například Pražskou plynárenskou, a konečných uživatelů, budoucích obyvatel nové čtvrtě, budeme schopni energii dodávat za 60 až 70 procent stávající ceny,“ vypočítává Dobeš. „Navíc budeme umět zákazníkům dodávat i chlad,“ doplňuje. Dobeše nicméně čeká ještě řada jednání na úrovni města i s investory v území, než se o projektu definitivně rozhodne.
Spalovna využívá k výrobě elektřiny a tepla páru, která vzniká při spalovacím procesu. Ve spolupráci se sousední malešickou teplárnou dnes vyrobená energie míří do elektrické sítě a sítě centrálního zásobení teplem. Baloch upozorňuje, že se spalovně mnohem více vyplatí vyrábět teplo, a proto o projekt nákladového nádraží Žižkov projevila zájem. S vytápěním dalších čtvrtí malešickou spalovnou se nepočítá, na to by její kapacita nestačila.
Teplo z počítačů
„Dlouhodobě bude pro Česko klíčové umět dobře nakládat s odpadním teplem,“ upozorňuje Tomáš Voříšek z poradenské firmy SEVEn Energy, který se podílel na studii k energetické koncepci budoucí čtvrtě. „Mohl bych vyjmenovat deset velkých továren, které by mohly dohromady vygenerovat obrovské množství tepla. Zatím se to kvůli levnému plynu a teplu z uhlí nevyplácelo, ale doba se mění.“
Radnice Prahy 3 jedná i o dalším zdroji tepla pro novou čtvrť. Jeho dodavatelem by se mohlo stát nové datacentrum Státní pokladny. Ta zvažuje, že ho umístí do historické budovy nákladového nádraží na Žižkově. Památkově chráněný objekt se nyní snaží město odkoupit od Českých drah za zhruba miliardu korun. „Datacentrum by dokázalo vytopit budovu nádraží a možná nejbližší okolí,“ upřesňuje Dobeš. Město ale musí jednat rychle, státní podnik chce rozhodnout o umístění svého datacentra v průběhu příštího roku.
Na rozsáhlém sedmdesátihektarovém brownfieldu se už několik měsíců staví. Nové bytové domy buduje developer Central Group, na změnu územního plánu a potřebná povolení stále čekají Finep, Penta Real Estate nebo Sekyra Group. Město už s developery jednalo i o možném přivedení tepla ze spalovny. „Oni to vítají, protože to znamená lepší energetický štítek pro jejich budovy,“ podotýká Dobeš. „A banky už nějakou dobu naznačují, že budou ochotnější půjčovat na projekty, které splní povinnosti vyplývající z ESG.“
