Nový efekt inflace: Chybí půl miliardy pro státní krizové rezervy
Vláda se kvůli inflaci řítí do nového problému. Má hodnotu zhruba půl miliardy korun a na jeho konci mohou stát soudní spory firem se státem. Jde o to, že Správa státních hmotných rezerv má firmám vyplatit takzvané inflační doložky, tedy k penězům za skladování krizových zásob státu také extra platby za zvýšenou inflaci. Firmy na ně mají podle smluv nárok. Jenže peníze nejsou.
Česko v srpnu zaznamenalo 17,2procentní inflaci a potýká se s růstem cen energií. Situace doléhá i na společnosti, které pro stát skladují krizové zásoby pro případ války nebo přírodní katastrofy. Část zásob má ve skladech Státní správa hmotných rezerv (SSHR), protože ale nemá například vlastní zásobníky ropy nebo mrazírny, o některé zásoby se tak na základě smluv starají jiné společnosti.
Těm se SSHR mimo jiné zavázala, jak bývá v podobných případech obvyklé, kompenzovat inflaci. Systém až do letošního roku fungoval bezvadně. Náhrady za dvě či tři procenta nechávaly vládu i SSHR v klidu.
Nyní se ale hraje o balík, který má podle informací deníku E15 objem půl miliardy a SSHR přiznává, že můžou přijít potíže. „Pokud ujednání o inflační doložce nepřiznáme nebo neuhradíme, poneseme důsledky z neplnění smluvního vztahu včetně možných soudních dopadů,“ prohlásil předseda SSHR Pavel Švagr.
Externí partneři, kteří zásoby pro stát drží, je ve svých skladech pravidelně obměňují. Do rukou státu se mají dostat jen v případě nezbytnosti. Mezi takové firmy patří státní podniky Mero a Čepro nebo v oblasti potravinářství jihlavská Moravia Lacto z impéria Interlacto Oldřicha Gojiše a Karla Kutílka. Všichni jsou ovšem ve stávající situaci zdrženliví. „Smluvní vztahy podléhají utajení a nekomentujeme je,“ prohlásil mluvčí Čepro Marek Roll. Interlacto na dotaz nereagovala vůbec.
Situace by měla řešení, pokud by některé z ministerstev – pro SSHR je gesční ministerstvo průmyslu – požádalo vládu o navýšení rozpočtu pro tuto instituci. K podobnému kroku se ale nyní neschyluje. Rezort řeší problematiku jen ze svého pohledu, tedy ve vztahu k uskladnění nerostných surovin. Se zvýšením rozpočtu si má Správa podle mluvčího ministerstva průmyslu Marka Vošahlíka poradit sama.
Podobně se vyjádřil rezort zemědělství. „V kontaktu s vládou nejsme, protože tuto problematiku řeší přímo SSHR,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Ministerstvo podle Bílého naopak plánuje zvýšení zásob základních potravin a surovin do státních hmotných rezerv na 15 dnů spotřeby. Nyní vystačí zásoby, vyjma obilovin, zhruba na 1,3 dne.
Podle Pavla Švagra má Státní správa hmotných rezerv s privátními firmami desítky smluv. Detaily podléhají utajení, protože jde o strategické informace týkající se bezpečnosti státu. Firmy se ale obecně vzato starají například o mražené maso, obilí, sušené mléko, máslo, sýry a řadu dalších položek. Kromě inflační doložky a vlastní ceny za skladování tvoří část konečné ceny také zajištění včasné obměny komodit.
SSHR má nyní sice k dispozici přibližně 1,2 miliardy korun, peníze jsou ale účelově vázány na nákup ropy, protože Česko neplní 90denní normu spotřeby, ke které se v Evropě zavázalo. Dodavatele ropy nyní hledá. Poprvé v červenci Správa tendr zrušila, protože se nikdo nepřihlásil, na začátku září ho vypsala znovu.
