Obavy lidí z nezaměstnanosti sleduje STEM pravidelně již od roku 1993 a z jeho zjištění vyplývá, že vzestup obav z nezaměstnanosti šel vždy ruku v ruce s vysokou mírou nezaměstnanosti. V době zvýšené nezaměstnanosti se o práci obávají bezmála dvě třetiny lidí a naopak v období, kdy se míra nezaměstnanosti dostává na nižší úroveň, se ztráty práce obává jen lehce nadpoloviční většina ekonomicky aktivních lidí.
Současná míra obav ze ztráty místa činí 65 procent a je jedním ze tří „historických“ maxim. První STEM zaznamenal s výkyvy kolem roku 2000, druhé kolem roku 2005. V obou případech to byla období skutečně zvýšené nezaměstnanosti na úrovni zhruba jako v posledních dvou letech. „Na současnou míru obav mohou mít vliv i obecně negativní zprávy o vývoji české a zejména světové ekonomiky,“ uvedl STEM.
Průzkum odhalil, že se za poslední desetiletí nemění ani to, co jsou Češi ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa. V aktuálním průzkumu bylo 85 procent ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 79 procent z této skupiny lidí by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 39 procent uvedlo, že by v případě hrozby ztráty zaměstnání byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje. Příčin tohoto stavu je podle STEM zřejmě několik. „Jednou z nejsilnějších je patrně vázanost k rodinnému nemovitému vlastnictví. Vedle toho tu je malá flexibilita trhu s byty a domy a fakt, že levné byty jsou zpravidla tam, kde není práce,“ uvedl. Svou roli zřejmě hraje i širší zázemí jsou jsou přátelé, školky, školy a další.
Z dlouhodobého pohledu je tak jedinou výraznější změnou to, že od roku 2009 STEM zaznamenává poněkud vyšší podíl ekonomicky aktivních lidí, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti vzali i hůře placenou práci. Nejnovější průzkum se uskutečnil na počátku listopadu a zúčastnilo se ho 1257 respondentů starších 18 let.
