Nesouhlas se zmíněným paragrafem tento týden vyjádřil ve sněmovně Svaz města a obcí (SMO). „Aby kvůli výpadku registru nebo pouhému lidskému opomenutí byla smlouva zpětně zneplatněna, tedy i všechny úkony a práce, které se mezitím učinily, je zcela nesmyslné,“ přiblížila největší výtku Ivana Stráská z Asociace krajů. Obce přitom poukazují například na neblahé zkušenosti s registrem vozidel.
Svaz ve svém usnesení k novele občanského zákoníku, která povinné zveřejňování smluv ve veřejné sféře zavádí, apeloval na poslance, aby sankce zneplatnění smlouvy od počátku byla nahrazena finančními pokutami.
Zástupci obcí a měst kritizují v novele i povinnost zveřejňovat vedle smluv objednávky a faktury. Zveřejňování těchto doprovodných dokumentů podle nich zahltí obecní agendu, protože je jich mnohonásobně více než smluv. Každá obec by musela přijmout pracovníka navíc, který by všechny dokumenty skenoval a umísťoval do veřejného registru. Mzdové náklady by se pohybovaly kolem půl milionu korun, což při množství obcí vyžene administrativní náklady k miliardám.
Kritickou pasáž vidí i ve zveřejňování smluv organizací vlastněných obcemi. Zejména pokud jde o obchodní společnosti, jako je například městský strakonický pivovar. Zveřejněním smluv by byl na trhu bit, protože konkurence by získala jeho citlivé informace.
Jeden z autorů novely, poslanec Jan Farský (Top 09) tyto připomínky odmítnul s tím, že nejlepší kontrolou hospodaření obcí a měst je veřejná kontrola. Podle něj slovenské zkušenosti, kde registr již nějaký roků funguje, ukazují i značné úspory veřejných financí. Výpočet miliardových nákladů odmítnul. Podle něj si pracovníka budou muset vzít pouze velká města, kterých je ale menšina. Náklady státu odhaduje na pět milionů korun, protože systém už v podstatě funguje.
Jeho stanovisko podpořil i Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, podle kterého je většina kritiky obcí lichá. Existence slovenského registru vykazuje úspory ve výši 20 až 30 procent veřejných výdajů. „Berte zveřejňování všech dokumentů jak přechod do informační společnosti,“ apeloval na obce. Podle něj je povinnost zveřejňovat smlouvy i související dokumenty cestou k transparentní společnosti. „K těmto informacím se sice dá dostat i dnes, pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím, ale je to spíše zákopové válce,“ řekl.
Obce vznesly k zákonodárcům i otázku, proč se má nová povinnost – tj. zveřejňování smluv – vztahovat jen na obce. Proč se podle nich nová zákonná povinnost nevztahuje i všechny ostatní veřejnoprávní instituce včetně ministerstev?
Jakou šanci projít sněmovnou novela má, není jasné. Podle starosty Náchoda a člena ČSSD Jana Birkeho se jeho strana s výtkami obcí a měst víceméně ztotožňuje a striktní paragraf o úplné neplatnosti smluv odmítá. Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel zase vyjádřil názor, že zveřejňování objednávek a faktur je adbytečné, protože jde jen o průvodní dokumenty a chod samosprávy skutečně zatíží.
