Ústavní soud částečně vyhověl stížnosti, kterou na podzim podala skupina 63 senátorů, a zrušil omezení maloobchodního prodeje. K jeho bezprostřednímu otevření však verdikt nepovede. Soud vládě vytkl, že restrikce jsou diskriminační a nedostatečně zdůvodněné. Svaz obchodu a cestovního ruchu míní, že stát by měl uhradit firmám všechny škody. Varuje před desítkami tisíc žalob.
„Je nezbytné, aby vláda byla schopna každé takové rozhodnutí racionálně odůvodnit a aby důvody těchto opatření byly navenek seznatelné. V opačném případě postrádají odpovídající legitimitu,“ píše se ve stanovisku soudu.
Kabinet podle soudu zvolil řešení spočívající v paušálním zákazu veškerého maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, přičemž současně stanovil velké množství výjimek, připomínající telefonní seznam. Těchto výjimek je celkem 36.
„Z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení. Její rozhodnutí se musejí opírat o odborná doporučení, vycházející z maximální míry dostupných znalostí o dané nemoci a jejímu šíření,“ uvádí soud.
Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček dodal, že navzdory nutnosti vycházet z expertiz je každé krizové opatření politickým rozhodnutím. „Odpovědnost za ně nese vláda, nikoliv její odborní poradci,“ podotkl.
Svaz obchodu a cestovního ruchu vnímá stanovisko soudu tak, že omezení maloobchodního prodeje bylo nezákonné. „Vyzýváme vládu, aby do týdne přišla s návrhem na náhradu škod způsobených jejími protiústavními kroky. Pokud tak neučiní, čekají ji desítky tisíc žalob,“ varuje sdružení s tím, že do hygienických opatření pro bezpečí zákazníků i zaměstnanců sektor obchodu investoval přes sedm miliard korun.
Současně Ústavní soud dospěl k závěru, že z technického hlediska jeho rozhodnutí k otevření prodejen nepovede. Je to proto, že soudci zrušili ustanovení z 28. ledna, které platilo pouze do 14. února. Přestože pak vláda vyhlásila tatáž opatření, jde už o jinou normu.
„Jakkoliv je zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, přesto Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády,“ stojí v závěru verdiktu.
Senátoři se na ústavní soudce obrátili loni v listopadu kvůli tehdy platným restrikcím. Ačkoliv už nejsou v platnosti, byla přijata nová opatření s obdobnými dopady. Vláda by tedy měla své kroky řádně zdůvodňovat.
Senátoři poukázali na to, že zákazy byly formulovány neurčitě a omezení se dotkla jen části podnikatelů, což považují za diskriminační. Vláda podle nich nezdůvodnila, proč některé provozovny jako květinářství, prodejny zbraní či domácí potřeby mohly zůstat otevřeny, zatímco další se musely zavřít s tím, že představují epidemickou hrozbu.
„Je například polštář a ložní prádlo, vysavač, záclona, mixér, nádobí nebo mnoho dalších komodit domácí potřebou, když jsou využívány pro běžný provoz domácností? Žádný právní předpis nenavede podnikatele na bezpečné ověření a zjištění, zda pod některou výjimku spadají, nebo nikoliv,“ uvádí se mimo jiné ve stížnosti.
