Obrana chystá nákup dalších letadel CASA, mírně ale zdražila

CASA C-295M české armády

CASA C-295M české armády Zdroj: Stepan Bruner, E15

Casa Armády ČR
letadlo CASA
3
Fotogalerie

Stroje mají být o něco dražší než v době, kdy ministerstvo vedla Vlasta Parkanová. Ta kvůli zakázce čelí obžalobě před soudem. 

Rezort obrany chystá miliardový nákup, chce další dvě střední transportní letadla CASA C-295. Dohromady by jich armáda měla šest. Nákupčí začali v březnu připravovat specifikaci zakázky a tento měsíc mají dokončit zadávací dokumentaci. V červenci má pak kontrakt projednat kolegium ministra obrany a v září vláda.

Z materiálu, který má deník E15 k dispozici, vyplývá, že úřad Martina Stropnického (ANO) si na stroje vyčlenil 2,4 miliardy korun. Španělský výrobce by měl podle harmonogramu první dodat v roce 2019, druhý o rok později. „Je to jedna z možností, jak navýšit přepravní kapacity české armády.

Letadla CASA jsou spolehlivá a mají nízké provozní náklady. Definitivní rozhodnutí ale dosud nepadlo,“ uvedl v narážce na jednání kolegia a vlády mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Právě tento týden začalo hlavní soudní líčení s bývalou šéfkou rezortu Vlastou Parkanovou a někdejším ředitele sekce vyzbrojování Jiřím Staňkem. Obžaloba jim klade za vinu, že totožná letadla koupili v roce 2009 příliš draho. Pochybit měli tím, že si nenechali vypracovat cenový posudek. V chystané zakázce je přitom odhadovaná cena vyšší než za Topolánkovy vlády.

Tehdy obrana za tři casy zaplatila 132 milionů eur, v přepočtu zhruba 3,5 miliardy korun. Jednotková cena tedy byla asi o 30 milionů nižší. Posouzení ceny znalcem má být tentokrát součástí investičního projektu. Kromě aktuálního kurzu koruny vůči euru záleží na tom, jaké systémy či různé doplňky si ten či onen zákazník k základní verzi přiobjedná.

Například Portugalsko koupilo typ C-295 levněji než Česko, Polsko naopak dráž. O nákupu dalších dvou španělských letadel uvažoval už přede dvěma roky tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel. Chtěl, aby nahradily tryskové Jak-40, které měly být vyřazeny. Současný záměr zřejmě vychází z faktu, že ministerstvo už delší dobu nedokáže absorbovat přidělované rozpočtové prostředky.

Kvůli miliardovým přebytkům tak české výdaje na obranu stagnují kolem jednoho procenta HDP místo toho, aby se podle slibu Sobotkova kabinetu vůči NATO postupně zvyšovaly na 1,4 procenta. Stropnického za to kritizují jak koaliční partneři z ČSSD a KDU-ČSL, tak opozice.