Česká armáda by mohla do aliančních mnohonárodních bojových praporů v Pobaltí poslat až 290 vojáků. Působit by měli v Litvě a Lotyšsku od začátku příštího roku do konce ledna 2019. Návrh ministerstva obrany na svém jednání schválila vláda. Plánem se bude ještě zabývat Parlament.
"Do Pobaltí v příštím roce vyšleme až 290 vojáků. Většina z nich bude působit v rámci německého uskupení v Litvě, do kterého kromě nás přispějí také Francouzi, Nizozemci nebo Chorvati," sdělil ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Minometná četa se pak zapojí pod kanadským velením v Lotyšsku. "Jde o náš jasný příspěvek v rámci kolektivní obrany aliance, na které je založena i naše vlastní bezpečnost," poznamenal ministr.
Loni na summitu NATO ve Varšavě se aliance domluvila, že kvůli posílení své schopnosti odstrašení a obrany pošle čtyři mnohonárodní bojová uskupení do Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska. Důvodem je obava východních členů NATO z ruské politiky. V každé ze zmíněných zemí by mělo být rozmístěno více než 1000 spojeneckých vojáků. Praporu v Estonsku bude velet Velká Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA. Do praporů pak budou přispívat jednotlivé alianční země.
Konkrétně se Česko domluvilo na působení v kanadském a německém kontingentu. Do Litvy by tak měla odjet mechanizovaná rota s asi 250 vojáky. V Litvě by měli čeští vojáci působit od 1. května 2018 do 31. ledna 2019. "Minometná četa se zároveň zapojí do působení bojového uskupení vedeného Kanadou na území Lotyšska. Půjde o maximálně 40 osob na dobu od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019," řekl mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.
Mechanizovaná rota bude mít kromě "demonstrace připravenosti bránit suverenitu spojenecké země " za úkol na území Litvy i cvičení, a to i společně se spojenci. "Společné výcvikové aktivy a cvičení mohou probíhat na území všech pobaltských států a Polska," dodal Medek.
V Litvě již čeští vojáci působili na začátku letošního roku v rámci společného cvičení zemí Visegrádu (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Pobaltí. V minulosti také hlídali čeští piloti vzdušný prostor pobaltských zemí. České stíhačky by se do ochrany pobaltského nebe měly znovu zapojit v roce 2019.
