Ministerstvo obrany oficiálně začíná vybírat dodavatele pásových obrněných vozidel pěchoty (BVP) za více než 50 miliard korun (asi 42,7 miliardy korun bez DPH). Informace o dosud největším českém zbrojním nákupu v pondělí předá vládním kolegům ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Obrana následně osloví čtyři vybrané firmy, aby předložily své nabídky, sdělil Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Podle dostupných údajů jde o dosud největší veřejnou zakázku v Česku.
Podepsat smlouvu chce vedení ministerstva obrany v srpnu 2019. Pokud se ministři nerozhodnou jinak, na pondělním zasedání o nákupu hlasovat nebudou. Členové vlády mají povinnost předkládat k informaci všechny velké zakázky.
Metnar bude zároveň v pondělí informovat vládu o změně dodavatele 62 obrněných vozidel Titus asi za 5,52 miliardy korun bez DPH včetně pětileté servisní podpory. O nákupu Titusů již vláda v minulosti jednala, zakázka měla být zadána společnosti Tatra Export. Firma ale nezískala bezpečnostní prověrku. Ministerstvo proto již v srpnu rozhodlo, že se dodavatelem stane firma Eldis Pardubice s.r.o. Obě společnosti patří do konsorcia Czechoslovak Group. Smlouvu chce ministerstvo uzavřít v dubnu, vozidla by vojáci měli dostávat v letech 2020 až 2025.
Ministři také v pondělí dostanou informaci o chystané rámcové smlouvě s Českou zbrojovkou Uherský Brod na nákup až 34.000 ručních zbraní za 2,1 miliardy korun bez DPH. Pořídí především 14 000 nových útočných pušek Bren a 20 000 pistolí. Zbraně z České zbrojovky používá česká armáda již nyní, od roku 2010 jich nakoupila téměř 40 000, uvedl Fajnor.
Nová BVP nahradí zastaralé ruské stroje. Armáda požaduje pořídit 210 vozidel v sedmi různých variantách, vedle základního ještě velitelské, průzkumné, dělostřelecká pozorovatelna, ženijní, vyprošťovací a zdravotnické.
Jejich celková předpokládaná cena zřejmě převýší dosud nejdražší armádní zakázku na pronájem stíhaček Gripen, jejíž hodnota včetně prodloužení je více než 41 miliard korun. Mimo armádu zatím nejvíc stálo pravděpodobně vybudování pražského tunelového komplexu Blanka, jehož výsledná cena je 37,9 miliardy korun.
Ministerstvo obrany po pondělní vládě oficiálně osloví čtyři výrobce, se kterými bylo v kontaktu již v minulosti, aby předložili své nabídky. Nová BVP by české armádě mohly dodat firmy BAE Systems, General Dynamics European Land Systems (GDELS) nebo společnosti PSM a Rheinmetall Landsysteme.
Mezinárodní firma BAE Systems vyrábí ve Švédsku vozidlo CV90, nadnárodní GDELS nabízí španělsko-rakouský projekt Ascod. Německá firma Rheinmetall Landsysteme by chtěla uspět s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM, tedy společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, nabízí bojové vozidlo Puma.
"V srpnu 2019 by mělo dojít k podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem a vozidla pak budou dodána v letech 2020 až 2025," poznamenal Fajnort. Ministerstvo podle něj počítá s tím, že v armádě budou sloužit minimálně 30 let.
20 miliard korun (po prodloužení pronájmu více než 41 miliard korun) - pronájem stíhaček Gripen Desetiletý pronájem 14 švédských stíhaček Jas-39 Gripen vláda podepsala v roce 2004. Výběr nových letounů ale začal už v polovině 90. let, řízení na koupi stojů bylo vypsáno až v roce 2001. Nákup 24 gripenů za zhruba 60 miliard korun schválila vláda, záměr se však zadrhl v Senátu. V červenci 2003 proto kabinet rozhodl, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko si nakonec od Švédska na deset let pronajalo 14 gripenů za zhruba 20 miliard. V roce 2007 švédská televize odvysílala pořad o korupci, jež údajně provázela jednání konsorcia BAE-Saab. Kauzou se od roku 2002 třikrát zabývala protikorupční policie, detektivové ji však pokaždé odložili. V roce 2014 Česko a Švédsko podepsaly dodatek ke smlouvě, kterým se prodloužil pronájem gripenů do roku 2027 s opcí na další dva roky. V letech 2015 až 2027 dá stát na financování nadzvukového letectva 21,4 miliardy korun (pronájem letounů a souvisejících služeb, pořízení nových systémů či daně). 14,4 miliardy korun - obrněné transportéry Pandur O nákupu 199 pandurů s opcí na 35 dalších v celkové hodnotě 20,8 miliardy rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka (ODS) od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - rakouské firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímž rámci ČR koupila 107 vozidel za 14,4 miliardy korun. Smlouva na dodávku byla podepsána na jaře 2009. Cena byla podle médií neúměrně vysoká. V létě 2010 začala policie nákup transportérů vyšetřovat kvůli podezření z korupce. Loni v červenci rozhodl pražský vrchní soud, že za podvod v kauze nákupu pandurů si lobbista Marek Dalík odpyká pět let vězení. Soud se případem zabýval již podruhé. 6,7 miliardy korun - obrněná vozidla Titus Letos v srpnu obrana oznámila, že novým dodavatelem 62 obrněných vozidel Titus pro armádu bude firma Eldis Pardubice s.r.o. Společnost Tatra Export, která měla původně vozy dodat, nezískala bezpečnostní prověrku. Armáda poptává 42 kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích a 20 kolových obrněných vozidel MKPP (místo koordinace palebné podpory) včetně logistického zabezpečení a školení. Zakázka byla schválena loni. 5 miliard korun - obrněná vozidla na podvozku Iveco Letos v srpnu obrana podepsala smlouvu se státním podnikem Vojenský výzkumný ústav, na jejímž základě by měla firma dodat armádě 80 speciálních chemických obrněných vozů na podvozku Iveco za více než pět miliard korun. Vozidla jsou určena pro chemické specialisty. Podle serveru Euro by armáda měla první získat v roce 2020, do dalších dvou let pak všech 80 lehkých obrněných vozů. 3,6 miliardy korun - obrněná vozidla Iveco Tehdejší ministr obrany Martin Barták na podzim 2009 oznámil, že ČR a Slovensko společně koupí lehká obrněná vozidla Iveco; díky tomu se obrana vyhnula nutnosti vypsat výběrové řízení. Slováci ale nakonec žádné obrněnce nekoupili. Smlouvu za více než 3,6 miliardy korun uzavřelo ministerstvo v prosinci 2009. Případ již řešil antimonopolní úřad, který podle tisku dospěl k závěru, že rozhodnutí ministerstva obejít soutěž bylo v pořádku, a státní zastupitelství proto odložilo trestní oznámení, které na Bartáka podal anonym. 3,5 miliardy korun - transportní letadla CASA C-295M O nákupu španělských letounů CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla vláda Mirka Topolánka (ODS) v roce 2009, tehdy již v demisi. Nákup byl od počátku mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Okolnostmi nákupu se zabývá soud. Výběr z dalších velkých veřejných zakázek 37,9 miliardy korun - tunelový komplex Blanka Je největší dokončenou podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR (celková délka je 6382 metrů). Stavět se komplex začal v roce 2007. Stavbu, která měla být podle původních plánů zprovozněna již v roce 2011, provázela řada problémů. Výstavbu schválilo vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS) s tím, že bude stát asi 21 miliard korun. Na začátku roku 2011 ale nové vedení města zjistilo, že by se cena měla vyšplhat na 38 miliard. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nechal některé práce seškrtat. Výsledná cena byla nakonec 37,9 miliardy korun. Tunel se otevřel až v září 2015. 22 miliard korun - elektronické mýtné V listopadu 2005 vybralo ministerstvo dopravy (MD) dodavatele na současného správce mýtného systému, rakouskou firmu Kapsch. Firma tendr vyhrála nabídkou mikrovlnného systému, nabídla až třetí nejnižší cenu. Za vybudování a deset let provozování systému Kapsch požadoval 22 miliard korun. V červenci 2016 pak vláda schválila prodloužení smlouvy. MD poté uzavřelo dodatek ke smlouvě s Kapschem o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun. V červnu 2017 MD vypsalo tendr na nového správce mýtného systému. Vítězem vyhlásilo konsorcium SkyToll a CzechToll, které uspělo s nabídkou za desetiletý provoz za 10,75 miliardy korun. Podpis smlouvy napadla firma Kapsch, je připravena řešit věc i u soudu, případně mezinárodní arbitráže. zhruba 20 miliard korun - modernizace dálnice D1 Opravy nejstarší a nejvytíženější silnice v Česku byly zahájeny v květnu 2013. Celkové náklady na modernizaci byly v té době odhadovány na 24 miliard korun, v současné době je to zhruba 20 miliard korun. Stavba je rozdělená na 21 úseků, které se opravují postupně. Opravy měly skončit v roce 2018, letos v březnu ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) řekl, že se protáhnou do roku 2021. |
