Očima expertů: Doháníme Západ?

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Už jsme se dávno měli mít jako Rakušáci, ne? Daří se nám dohánět vyspělé evropské ekonomiky, nebo vlak mizí za zatáčkou a my ho ztrácíme z očí? Zeptali jsme se Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha a dalších osobností ze světa ekonomiky, politiky a financí.

V loňském roce naše ekonomika po několika nepříjemných letech stagnace konečně zabrala. Hospodářské výsledky posledních měsíců napovídají, že se dál blýská na lepší časy. Analytici si pochvalují solidní růst hrubého domácího produktu, nižší nezaměstnanost a také vyšší spotřebu domácností.

Čte se to moc hezky, jenže pohled z jiného úhlu přináší okamžité vystřízlivění. Dejme věci do souvislostí: Pořád se ani zdaleka nedokážeme přiblížit rozvinutějším evropským zemím. Naopak se nám stále víc vzdalují. Mzdy tu rostou pomaleji, kupní síla je ve srovnání se Západem směšná.

A alarmující je, že lepší výsledky než my začínají pravidelně vykazovat ostatní postkomunistické státy regionu. Optimistické prognózy z devadesátých let minulého století jsou ty tam. A nabízí se otázka, jestli je vůbec možné při současném modelu uspořádání a fungování Evropy rozvinutější státy dohnat, nebo nás čeká věčný život „na periferii“.

Jak se na věc dívají ekonomové, politici, zástupci podnikatelů a odborů? Daří se Česku dohánět Západ, nebo naopak nabíráme stále větší ztrátu? Jak jsme na tom 25 let po revoluci a jedenáct let po vstupu do Evropské unie po hospodářské a ekonomické stránce? V čem se rozvinutým ekonomikám přibližujeme a kde naopak stále víc zaostáváme?

Pavel Kohout, Partners
Bohužel, česká ekonomika přestala dohánět Západ v roce 2008. Tehdy konvergence skončila a začala divergence. České mzdy rostou pomaleji než německé a v eurovém vyjádření dokonce klesají. Jistě, je to báječná věc pro zahraniční majitele českých montoven, ale běžný obyvatel této země taktiku „chudobou k bohatství“ asi neocení.
Spočítáme-li hrubý domácí produkt na obyvatele v nominálním vyjádření (často opakuji, že za šidítko zvané „parita kupní síly“ si kilometr za Rozvadovem již nic nekoupíte), zjistíme velmi nepříjemnou skutečnost. V roce 2008 jsme byli na 49,5 procentech německé úrovně. V roce 2014 jsme poklesli na 41,8 procenta, což odpovídá úrovni z roku 2006. Pro srovnání, Slovensko je stále pod českou úrovní, ale aspoň si drží svoji pozici a nezhoršuje se.
Hlavním faktorem, kvůli kterému Česko není rozvinutou ekonomikou, je slabost domácího kapitálu, zejména menších a středních podniků. Na rozdíl od Německa je tento sektor zanedbáván, ne-li přímo systematicky devastován. Ale bez domácího kapitálu nelze ničeho významného a trvalého dosáhnout.
Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí
Západ jsme už dohnali tím, že většina z nás každý večer kouká na seriál a že jsme si zvykli žít na dluh. Co nám chybí? Asi nejvíc to, že stále ve financování všechno jedeme přes státní fondy, vyplňovaní dotazníků nebo přes banky. Je třeba udělat víc investičních fondů, venture capital, financování start-upů… Sorry, ale byl jsem teď hodně v Silicon Valley a v Izraeli. Jsou to úplně jiné komunity – jedna je veliká a má neomezené možnosti, druhá z malého státu hodně sevřeného válkou, přesto v podnikání s novými nápady vynikla.
Petr Mach, ekonom a europoslanec
Podle statistik se už deset let potácíme kolem 80 procent průměru Evropské unie, pokud jde o výši příjmů měřených paritou kupní síly. Německo mezitím uteklo ze 115 procent na 123 procent průměru. Místo toho, abychom doháněli Západ, nůžky se rozevírají. Jinými slovy, dohánění Západu v životní úrovni se zastavilo. Například Švýcarsko za stejnou dobu vyrostlo z úrovně 130 procent průměru Unie na 163 procent a Slovensko z 57 na 75 procent. Naše ekonomika neroste a můžou za to vysoké daně, obrovská byrokracie a státní zadlužování. Západ jsme bohužel dohnali ve výši daní a ve výši dluhu, a proto ho nemůžeme dohnat v životní a ekonomické úrovni.

Další názory si přečtěte na webu Peníze.cz