Odboráři poukázali na opětovné menší příjmy státního rozpočtu, než jak je naplánovalo ministerstvo financí. Hlavním problémem je podle experta Českomoravské konfederace odborových svazů Martina Fassmanna nižší výběr DPH, a tím pádem chybějící peníze na důchodovou reformu.
Růst snížené sazby DPH z deseti na 14 procent od ledna 2012 měl přinést do státního rozpočtu navíc 23 miliard korun, upozornili odboráři. Peníze vybrané navíc měly podle koaliční dohody putovat na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. Výběr byl ale proti plánům nižší o 22 miliard korun, upozornily odbory.
„Zvýšení snížené sazby měla být rezerva na důchodovou reformu se zárukou, že se ty příjmy uloží na zvláštní účet a neprojí se. Ony se skutečně neprojí, protože se nevybraly,“ uvedl Fassmann.
Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba lze rozhodně odmítnout interpretaci odborů. „Vyšší příjmy DPH slouží k financování důchodového systému a transformačních nákladů důchodové reformy,“ uvedl.
Důsledkem restrikcí je i vyšší nezaměstnanost, kritizují odbory
Důsledkem růstu DPH tak loni podle odborářů bylo zvýšení inflace na 3,3 procenta a propad reálných příjmů. Veřejné rozpočty tudíž nezískaly navíc žádné peníze.
„Ta krize, ve které se nacházíme, je způsobena restriktivní politikou této vlády. Důsledky se projevují i v nárůstu nezaměstnanosti, která se blíží deseti procentům,“ uvedl Fassmann. Výsledky rozpočtu za rok 2012 jsou podle něj tak obžalovacím spisem hospodářské politiky vlády.
Finance: nelze donekonečna podporovat růst na dluh
Podle ministerstva financí ovšem změna DPH měla na inflaci vliv ve výši zhruba jednoho procentního bodu. „Odbory tedy ignorují všechny ostatní vlivy na inflaci,“ dodal Jakob.
Dále Jakob uvedl, že nelze donekonečna uměle podporovat hospodářský růst na dluh, jak by si to představovaly odbory a opozice. „Bohužel, v časech hospodářského růstu vlády ČSSD vytvářely vysoké schodky veřejných financí, ekonomika si tak zvykla na umělé impulsy, které však nebyly dlouhodobě udržitelné. Nyní v časech stagnace způsobené nepříznivou situací na trzích našich zahraničních partnerů, se problémy veřejných financí projevují naplno,“ uvedl Jakob.
Státní rozpočet skončil v roce 2012 schodkem 101 miliard korun, schválený rozpočet počítal s deficitem 105 miliard korun. Příjmy státního rozpočtu byly loni o 42,6 miliardy Kč nižší, než předpokládal jeho optimistický návrh. Na dani z přidané hodnoty loni stát inkasoval 199,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 4,1 procenta. Plány ministerstva ovšem počítaly s růstem o 15,5 procenta.
Odbory chtějí udržet reálné příjmy, hlavní je ale zaměstnanost
Odbory také oznámily, že se při vyjednávání se zaměstnavateli snaží dosáhnout pro letošní rok nárůst mezd o 2,5 procenta a více. Snahou je udržet alespoň reálnou výši mezd, když pro letošek odhadují inflaci 2,5 procenta. Informoval o tom šéf Svazu KOVO Josef Středula. Zároveň ale dodal, že hlavní snahou odborů je zachovat pracovní místa a ne růst mezd.
„V této chvíli, v první čtvrtině vyjednávání, lze konstatovat, že u čtvrtiny subjektů máme nárůst o 2,5 procenta nebo vyšší. V této situaci je to velmi dobré,“ řekl Středula. Zároveň uvedl, že zatím například se zvýšení mezd souhlasily společnosti Hannywell, Mora, Třinecké železárny a Bosch Diesel. „Ve firmách, kde není situace dobrá, upřednostňujeme zachování pracovních míst, sdělil.
Středula zároveň kritizoval poslance, že v závěru loňského roku si díky změnám u výdajových paušálů zvýšili fakticky příjem o 25 procent. „My přitom musíme bojovat o udržení týdnu dovolené nebo o desetihaléře u příplatků,“ uvedl Středula.
I podle analytiků průměrná inflace letos sice klesne na zhruba 2,5 procenta. Lidé si ale podle nich vydělají méně, protože mzdy podle odhadů porostou letos minimálně.
