Nyní například Úřad na ochranu osobních údajů může zaměstnavatele za sledování zaměstnanců potrestat jen v případě, pokud se to děje s pomocí kamery. Nikoli tedy sankcionovat třeba sledování prostřednictvím e-mailové pošty. Totéž platí pro inspekci práce.
Šabatová včera bilancovala práci úřadu za loňský rok, prezentovala tedy výsledky činnosti svého předchůdce Pavla Varvařovského, který na funkci rezignoval loni v prosinci. Kromě toho v Poslanecké sněmovně mluvila i o tom, co se povedlo prosadit od samého začátku fungování institutu ombudsmana. Poslanci za dvanáct let vyslyšeli víc než polovinu doporučení ochránců práv, aby změnili příslušné zákony.
Prosadit změnu však není úplně jednoduché – nejčastější dobou, která uplyne od návrhu do novelizace určitého zákona, jsou tři roky. Zákonodárci dostali 79 doporučení, upravili podle nich 49 zákonů. „Jak je vidět, pracujeme v dlouhodobějších horizontech a je potřeba nevzdávat se hned na začátku,“ konstatovala ombudsmanka.
Desítka doporučení na úpravy zákonů
Z loňských stížností občanů vzešlo deset nových doporučení na úpravy zákonů. Jde například o to, že oběti diskriminace nemají v současné době před soudem stejná procesní práva. Osoby, které jsou vystaveny diskriminaci kvůli věku, zdravotnímu postižení či kvůli odlišné sexuální orientaci mají složitější důkazní situaci, a to je odrazuje od toho, aby se svých práv domáhaly u soudu.
Veřejný ochránce práv by také měl mít možnost – v rámci antidiskriminačního zákona – podávat veřejnou žalobu v případech, kdy diskriminace dopadá na větší skupiny lidí. Za důležité považuje Šabatová i to, aby opatrovníci ustanovení soudem mohli nahlížet do spisu nezletilých svěřenců.
Profil: Třetí pokus Anně Šabatové vyšel. Česko má ombudsmanku
