Podle ILO se do roku 2015 celosvětově zvedne počet lidí bez práce ze současných 200 milionů o dalších osm milionů. Spolu s rostoucí armádou nezaměstnaných se zvýší hrozba násilných pouličních protestů.
Odborníci riziko sociálních nepokojů vypočítávají podle indexu, v němž zohledňují míru nezaměstnanosti, životní standard obyvatel či důvěru ve stávající vládu. Podle nich v rámci EU míra rizika vzrostla ze 34 procent v roce 2006 až na současných 46 procent. Celosvětově se hrozba nepokojů zvýšila ve 46 ze 71 zkoumaných zemí.
Podle Mezinárodní organizace práce souvisí vysoké riziko protestů s úspornými opatřeními, jež řada zemí zavedla v souvislosti s ekonomickou krizí a narůstajícími schodky veřejných financí. „Zvýšené riziko nepokojů v Evropské unii je pravděpodobně výsledkem politických reakcí na dluhovou krizi a jejich působením na to, jak lidé vnímají svou životní úroveň,“ stojí ve zprávě.
V Česku má pomoct kurzarbeit či podpora vytváření míst
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla v dubnu rekordních 12,2 procenta, v celé EU činí 11 procent. V Česku byla podle Eurostatu v dubnu nezaměstnanost 7,2 procenta.
Růst nezaměstnanosti v Česku a vládní škrty kritizovaly odbory. Počátkem roku předák Českomoravské konfederace odborových svazů kvůli rekordnímu počtu lidí bez zaměstnání jednal s premiérem i ministryní práce. Ta připravila sedmibodový plán, má na něj také peníze. Odboráři i zástupci zaměstnavatelů návrhy chválili.
Jedním z bodů je podpora zaměstnávání mladých do 30 let. Pokud by firma takového nezaměstnaného přijala, mohla by na jeho mzdu od státu dostávat až 24 tisíc korun měsíčně, a to až rok. Za vytvoření zkráceného úvazku pro rodiče či lidi, co jsou dlouhodobě bez práce, může zaměstnavatel získat až 12 tisíc korun. Obce a neziskové organizace by mohly zase mít až 15 tisíc korun za vytvoření prospěšného místa. Nezaměstnaný může dostat až 80 tisíc korun, pokud začne podnikat. Peníze poslouží na rozjezd živnosti.
Firmy by pak měly snadněji dosáhnout na podporu při zavedení takzvaného kurzarbeitu. Rekvalifikace se mají provádět podle potřeb zaměstnavatelů. Posledním bodem je posílení úřadů práce o další úředníky, aby mohli lidem více pomáhat s hledáním uplatnění. Celkem jich má být přes 500.
