Například bývalí velvyslanci Luboš Dobrovský, Karel Štindl a Matin Palouš, europoslanci Luděk Niedermayer a Pavel Svoboda, několik členů Parlamentu ČR, astronom Jiří Grygar, ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm, část signatářů Charty 77 a další osobnosti žádají českou vládu a vrcholné ústavní činitele včetně prezidenta republiky, aby přestali podceňovat ukrajinskou krizi a vzali vážně svou politickou zodpovědnost za bezpečnost země a zájmy svobody, demokracie a lidských práv a jednoznačně se postavili na stranu Ukrajiny, jejíž nezávislost a suverenita byly zaručeny budapešťskou dohodou z roku 1994. Tehdy se USA, Velká Británie a Rusko zavázaly, že budou respektovat právě její nezávislost a suverenitu ve stávajících hranicích a že se zdrží ekonomického nátlaku nebo použití vojenské síly.
„Ruská federace tento svůj závazek soustavně porušuje hospodářským a vojenským nátlakem, anexí Krymu i vojenskou subverzí na východě a jihovýchodě Ukrajiny, kterou vydává za občanskou válku. Proti tomu stojí koncepce jednání o novém uspořádání Ukrajiny, jehož se mají účastnit nejen představitelé EU, USA, Ruské federace a ukrajinské vlády, ale i zástupci separatistických bojůvek z východu a jihovýchodu Ukrajiny. Je to koncepce mnichovanská: jejím cílem je zrevidovat jednou dohodnuté uspořádání za účasti velmoci, která nátlak na Ukrajinu provádí, a její ukrajinské páté kolony,“ píše se v textu výzvy.
Doležal: Naše hraběcí rady nepotřebují
Jestli podle politologa a publicisty Bohumila Doležala Ukrajina něco nepotřebuje, jsou to „naše hraběcí rady, navíc často nesené chutí dělat Ukrajincům v jejich zemi a na jejich účet pořádek“. „Ukrajina bojuje o nezávislost a potřebuje naší pomoci. A ta by měla vycházet z toho, co bylo dohodnuto v Budapešti v roce 1994. Zatím jsme toho jako Česká republika moc nepředvedli,“ řekl serveru E15.cz Doležel. Ten je rovněž předsedou Klubu na obranu demokracie, který podpisovou akci spoluorganizuje. Výzva byla odeslána premiérovi, prezidentovi ČR a šéfům obou parlamentních komor.
