Peake má do konce srpna připravit zákon regulující lobbing

Karolína Peake

Karolína Peake Zdroj: profimedia.cz

Vláda dnes souhlasila s návrhy, jak dál postupovat v regulaci lobbingu. Místopředsedkyni vlády a šéfce její legislativní rady Karolíně Peake (VV) uložila, aby do 30. srpna vypracovala příslušný návrh zákona o lobbingu, a to v určitých bodech v několika variantách, mezi kterými se ministři ještě budou moci rozhodnout.

„Cílem by mělo být oddémonizovat legální lobbing, vytlačit ten neférový na okraj a vytvořit legislativní stopu lobbingu v dokumentech,“ uvedla Peake s tím, že by mělo v budoucnosti být jednoduché dohledat, kdo se podílel na tvorbě zákona, v jakém smyslu a z jakých důvodů. Na dotaz, zda návrh zákona dokončí, když ministři za VV hrozí složením funkcí k 1. květnu, uvedla, že stále pracuje.

„Zatím jsem žádnou demisi nepodala, pracuji dál, jakkoli je situace napjatá,“ uvedla k vládní krizi, kterou Věci veřejné v úterý spustily oznámením, že jejich ministři mají podat demise. Jednání o budoucnosti kabinetu podle Peake začnou ve čtvrtek.

Cílem dnes projednávaného materiálu bylo stanovit, jaký způsob regulace lobbingu bude nejvhodnější. Zákon by měl, pokud bude skutečně vypracován a přijat, vyjasnit otázky týkající se zprůhlednění vztahu mezi politiky a úředníky na jedné straně a subjekty zabývajícími se lobbingem na straně druhé a přesně definovat pojmy lobbing, lobbistický kontakt a lobbistu.

Dnes schválený materiál, na jehož základě začne zákon vznikat, počítá s tím, že lobbisté se budou muset registrovat. Ministři dnes rozhodli, že „objekty“ zájmu lobbistů, tedy poslanci, senátoři, členové vlády a další nebudou muset schůzky s lobbisty nijak vykazovat. Odmítli tak navrhovanou variantu zpětného a neveřejného oznamování jejich kontaktů s lobbisty.

Variantně má Peake a její legislativci vypracovat ty body zákona, které budou řešit, zda se regulace lobbingu má zaměřit jen na legislativní proces, nebo i na proces rozhodovací, jehož výsledkem jsou dokumenty plánovací, koncepční nebo strategické povahy.

Ve variantách bude zpracována také definice samotného lobbovaného. Podle užší jimi mají být poslanci, senátoři, členi vlády a vedoucí ústředních správních úřadů a jejich náměstci, vedoucí zaměstnanci na ministerstvech a dalších ústředních správních úřadech, asistenti a poradci členů vlády, poslanců a senátorů. V širší variantě navíc představitelé územních samosprávných celků, členové zastupitelstev obcí a krajů, starostové, místostarostové, primátoři, hejtmani a jejich náměstci, ředitelé krajských úřadů a tajemníci obcí.

Variantně má být vypracován i návrh podoby kontrolního orgánu, který by na lobbing dohlížel. Ten by kontroloval lobbistické schůzky, ale měl by také spravovat registr lobbistů a projednával případné správní delikty v této problematice. Mohl by jím být například parlamentní zmocněnec, materiál ale připomíná i práce na vzniku Úřadu pro veřejný dohled nad financováním politických stran a hnutí a doporučuje, aby se tento úřad „staral“ také o problematiku lobbingu.