Pelikánova vyhláška popírá soudní verdikt

Robert Pelikán

Robert Pelikán Zdroj: ctk

Pavel Otto
Způsob, jakým se ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) snaží bojovat s insolvenční mafií, naráží na sílící kritiku. Odpůrci jeho vyhlášky platné od srpna přišli s dalším argumentem, údajně popírá stanovisko Nejvyššího soudu. To by mělo být závazné i pro úřady. Místopředseda legislativní rady vlády Aleš Gerloch je navíc přesvědčen, že předpis není v souladu s Listinou základních práv a svobod.

Podstata vyhlášky spočívá v tom, že omezuje počet poboček jednoho insolvenčního správce na čtyři. Cílem je zamezit praxi, kdy si hlavně menší správci působící v regionech zřizovali fiktivní provozovny, aby se dostali k většímu množství řízení, a tím i k většímu zisku. Nově platí povinnost, aby každá pobočka byla otevřena minimálně jeden den v týdnu a správce v ní po celou dobu úřadoval.

Jenže právě to odporuje výkladu Nejvyššího soudu, podle něhož není činnost správce podmíněna jeho fyzickou přítomností v pobočce. A aby už nebylo pochyb, soud dodal: „Skutečnost, že správce má více než čtyři provozovny, není důvodem k tomu, aby byl zproštěn výkonu funkce.“

Ještě nedávno registrovalo ministerstvo spravedlnosti 3600 poboček insolvenčních správců. Nyní jich zůstala zhruba polovina

Gerloch oceňuje Pelikánovu snahu bojovat s insolvenční mafií, vyhlášku však považuje za krok špatným směrem. Ministerstvo podle něj nemůže pouhou podzákonnou normou prosazovat výklad zákona. „Tím by došlo k nepřípustnému zásahu exekutivy jak do moci zákonodárné, tak do moci soudní, která už výklad zákona podala. Tento základní ústavní princip nemůže být obcházen,“ uvedl zástupce 21 senátorů, kteří vyhlášku před měsícem napadli u Ústavního soudu.

Gerloch také namítá, že nikdo nemůže správce nutit k tomu, aby byli v pobočkách nepřetržitě přítomni. „Podobá se to trestu domácího vězení. Kromě toho nemohou pracovat v terénu,“ poznamenal. Pelikán tvrdí, že vyhláška je nezbytná. „Z důvodu maximalizace zisku začali někteří správci registrovat nové, čistě formální pobočky,“ uvedl. Obě strany nyní čekají na rozhodnutí Ústavního soudu. Pokud dá za pravdu senátorům, zažalují správci stát o náhradu škody za zrušené pobočky a propuštěné zaměstnance.