V regionálním školství, tedy v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách, konzervatořích či družinách loni pracovalo téměř 206 tisíc lidí, z toho 146 tisíc kantorů. Na mzdách bylo vyplaceno 56,5 miliardy, což je oproti roku 2012 nárůst o 0,8 procenta. Oproti roku 2012 se zvýšila průměrná výše nenárokové složky platu z 1884 na 2103 korun.
Nejvíce vydělávají pedagogové na vyšších odborných školách, a to 29 500 korun. Učitelé na gymnáziích a pracovníci speciálně pedagogických center se dostanou přes 28 tisíc korun hrubého měsíčně, učitelé středních odborných škol mají asi o stokorunu méně. Kantoři ze základních škol našli loni na výplatní pásce necelých 27 tisíc korun.
Na opačném konci platové tabulky jsou učitelky mateřských škol, které berou 23 200 korun. Ještě o 300 korun méně berou vychovatelé školních internátů, družinářky berou v průměru 21 700 korun. Nejhůř jsou ve školství placeni nepedagogičtí pracovníci, tedy školníci, kuchaři nebo lidé pracující v administrativě. Ti berou průměrně 14 500 korun, přičemž po očištění statistik od vedoucích pracovníků je průměrný plat nepedagogů 13 471 korun.
V soukromých a církevních školách brali učitelé průměrně 25 200 korun, nepedagogičtí pracovníci 18 200 korun.
Rozdíly v platech se dají vysledovat i podle regionů. Zatímco v Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji brali kantoři zhruba 26 600 korun, ve Zlínském a Královéhradeckém kraji byl platový průměr bez ostatních osobních nákladů necelých 25 300 korun.
Co se týká počtu učitelů, k nejvyššímu úbytku došlo na středních odborných učilištích, a sice o 672 zaměstnanců, tedy 4,6 procenta. „Nejvyšší nárůst počtu pedagogických zaměstnanců byl pak zaznamenán v mateřských školách, a to o 838, to je cca o 3,2 procenta více,“ uvádí ministerské statistiky.
