Plíšek: Vyloučení Agrofertu z veřejných zakázek je v souladu s právem EU

Agrofert, společnost, která vlastní významné majetkové účasti ve zpracovatelských, výrobních a distribučních podnicích zemědělského, potravinářského a chemického průmyslu, ilustrace.

Agrofert, společnost, která vlastní významné majetkové účasti ve zpracovatelských, výrobních a distribučních podnicích zemědělského, potravinářského a chemického průmyslu, ilustrace. Zdroj: Euro - Jan Rash

V pátek by měla Poslanecká sněmovna rozhodnout o návrhu poslance TOP 09 Martina Plíška, který vylučuje společnost Agrofert ministra financí Andreje Babiše ze všech veřejných zakázek. Plíšek do zákona o zadávání veřejných zakázek v polovině ledna doplnil ustanovení zakazující společnostem, v nichž člen vlády vlastní alespoň deset procent, podnikat se státem. Hnutí ANO a jeho ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová návrh napadli s tím, že není v souladu s evropským právem.

Předkladatel Plíšek ale nyní oponuje právní analýzou, která naopak omezení připouští. Šlechtová už dříve zpochybnila Plíškův návrh poukazem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.

„Jde o již uzavřený, judikovaný případ. Výčet důvodů pro vyloučení z veřejné zakázky je omezený a členský stát nemůže stanovovat další. V tomto případě řecká ústava přímo zakazovala účastnit se veřejných zakázek společnostem, které vlastní osoba ovládající sdělovací prostředky. Soud rozhodl, že takové opatření je nepřiměřené,“ uvedla Šlechtová.

Tento názor stále zastává. Podporuje ji v něm i předseda poslaneckého klubu hnutí ANO a zároveň člen představenstva Agrofertu Jaroslav Faltýnek. „Přijetí tohoto návrhu brání evropská legislativa,“ uvedl dnes Faltýnek ve sněmovně s tím, že ho hnutí ANO rozhodně nepodpoří.

Poslanec TOP 09 Martin Plíšek však s touto argumentací nesouhlasí. „Ministryně tento rozsudek zcela dezinterpretovala. Původně tvrdila, že státy EU nemohou rozšiřovat výčet důvodů pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení k veřejným zakázkám. Následně přiznala, že tato interpretace je chybná a argumentovala porušením principu přiměřenosti. Oba argumenty se nezakládají na pravdě a nejsou ani uvedeny v citovaném rozhodnutí,“ tvrdí před pátečním hlasováním Plíšek.

Hrozí zneužití veřejných zakázek

Z právní analýzy, kterou má k dispozici, vyplývá, že členské státy mohou stanovit opatření směřující k vyloučení účastníka veřejné zakázky, pokud je účelem takového opatření záruka rovného zacházení s uchazeči a zásada transparentnosti.

Právě o to jde v případě zabránění střetu zájmů, míní Plíšek. „Předkládaný návrh odstraňuje riziko ohrožení transparentnosti. Ve společnostech členů vlády reálně hrozí, že zadavatelé budou střet zájmů brát v úvahu. Tyto společnosti také mohou disponovat neveřejnými informacemi, se kterými disponuje právě člen vlády a které je mohou v zadávacím řízení zásadně zvýhodnit,“ tvrdí opoziční poslanec.

Předložený návrh podle něj neporušuje ani princip proporcionality. V posuzovaném řeckém případě soudní dvůr zkoumal, zda je přípustné vyloučit z veřejných zakázek firmy majetkově nebo personálně propojené s médii.

Martin Plíšek (TOP 09)Martin Plíšek (TOP 09) | ctkMartin Plíšek (TOP 09)

„Toto vyloučení tedy bylo velice široké. Naopak vyloučení společností členů vlády je naprosto přiměřené a spravedlivé,“ namítá Plíšek.

Soulad návrhu s evropským právem zkoumali podle informací týdeníku Euro v minulých dnech též lidovci a dospěli ke stejnému názoru jako poslanec Plíšek.

Návrh proto chtějí v pátek podpořit podobně jako ODS a KSČM. Sociální demokraté se k podpoře také hlásí, návrh přesto ještě posuzují.