Po rozpuštění Sněmovny bude Zeman držet "absolutní moc", věří Němcová

Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS)

Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) Zdroj: ctk

pav
Rozpuštěním Poslanecké sněmovny se podle předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové soustředí v rukou prezidenta velká část moci. Dolní komora Parlamentu totiž nebude moci kontrolovat vládu, kterou jmenoval prezident Miloš Zeman.

„Kdybychom si měli zažertovat, tak řeknu, že rozpustit Sněmovnu 21. srpna by mělo svou velkou symboliku a mít nové volby 17. listopadu by mělo také svou symboliku,“ prohlásila Němcová. „Dochází k přesunu moci do rukou prezidenta. Téměř bych řekla absolutní moci,“ dodala místopředsedkyně ODS.

Místopředseda komunistů Jiří Dolejš ale míní, že za jejími slovy stojí fakt, že ODS po několika letech přichází o moc. Právě Dolejš se úřednické vlády Jiřího Rusnoka zastal. „V řádu týdnů, pokud bude vládnout Rusnokova vláda spolu se Senátem, si myslím, že nenastává konec světa,“ uvedl. Němcová se podle něj domnívá, že „konec světa“ nastane v případě, že občanští demokraté ztratí rozhodovací moc ve vládě.

Poslanecká sněmovka nevyslovila důvěru úřednické vládě ve středu 7. srpna. Proti kabinetu se vyslovilo 100 poslanců, proč 93. Bývalá pravicová koalice sice Rusnoka odmítla, ale ne většinou 101 hlasů. Už o den později proto začala jednání o rozpuštění dolní komory a uspořádání předčasných voleb. Sněmovna se na mimořádné schůzi k rozpuštění Sněmovny sejde v úterý 20. srpna.

Prezident Miloš Zeman by pak měl vyhlásit termín předčasných voleb, které by měly proběhnout nepozději 60 dní od rozpuštění sněmovny. Zeman už dříve prohlásil, že nebude situaci komplikovat. Volební místnosti by se tak mohly otevřít na konci října. Jak reagoval premiér Jiří Rusnok, brzký termín voleb je dobrý i pro sestavení státního rozpočtu pro příští rok.