Hodnocení současné nezaměstnanosti jako příliš vysoké se častěji objevovalo mezi důchodci, nezaměstnanými, respondenty s životní úrovní hodnocenou jako špatnou, v menší míre jako „ani dobrou, ani špatnou“ a vyučenými bez maturity. Za přiměřenou považují současnou míru nezaměstnanosti častěji absolventi vysokých škol, lidé s dobrou životní úrovní a ti, kdo žijí v Praze.
Hodnocení úrovně nezaměstnanosti
Dvě pětiny dotázaných jsou toho názoru, že se míra nezaměstnanosti do budoucna zvýší, stejný podíl dotázaných se domnívá, že nezaměstnanost zůstane beze změny. Zhruba desetina respondentu je optimistická, když soudí, že dojde ke snížení aktuální nezaměstnanosti. Podrobnější analýza na základe sociodemografických znaku ukázala, že relativně skeptičtěji budoucí vývoj v tomto ohledu vidí především dotázaní se špatnou životní úrovní, důchodci, ti, kdo aktuální nezaměstnanost vnímají jako příliš vysokou.
Vývoj nezaměstnanosti v nejbližších dvou letech
Nejvíce respondentů zastává názor, že většina nezaměstnaných si není schopna sehnat vhodnou práci, více než čtvrtina dotázaných si pak myslí, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci, a pětina se domnívá, že nezaměstnaní jednoduše nemají zájem pracovat.
Možnost a ochota ke shánění práce nezaměstnanými
Odpověď, že většina dotázaných nemůže najít jakoukoli práci, častěji zmiňovali lidé, kteří byli opakovaně či delší dobu nezaměstnaní a respondenti se špatnou životní úrovní. Naopak nechuť pracovat jako hlavní příčinu toho, že lidé nepracují, uváděli častěji muži a dotázaní s dobrou životní úrovní.
Z výsledku zachycených v posledním grafu je vidět, že asi třetina dotázaných nyní považuje za obtížné sehnat v místě bydliště jakoukoliv práci a téměř desetina respondentu tvrdí, že je to zcela nemožné. Z regionálního hlediska se přitom velmi výrazně lepší hodnocení v tomto ohledu objevovalo mezi dotázanými z Prahy, naopak hůře na tom byly kraje Ústecký a Moravskoslezský.
Situace na pracovním trhu v místě bydliště
