Z průzkumu dále vyplývá, že během loňska klesl počet firem, které hodnotily intervence České národní banky jako negativní. Na počátku loňského roku takto hodnotilo intervence 60 procent podnikatelů a firem, ke konci roku 2014 to bylo 40 procent.
Zároveň se ale nezměnil počet těch, kteří soudí, že jim oslabení koruny pomohlo. Stále je to jen devět procent firem. Téměř polovina malých a středních firem přiznává, že na ně Koruna prolomila hranici 28 Kč za euro, poprvé od roku 2009 nemělo žádný vliv a s velkou pravděpodobností již ani nebude.
Bývalá centrální bankéřka:
Zároveň dvě třetiny respondentů z řad malých a středních podnikatelů se domnívá, že by intervenční režim měl skončit dříve, než deklarovala ČNB. Ta oznámila, že režim devizových intervencí neukončí dříve než v roce 2016. Intervence centrální banka zahájila předloni v listopadu.
ČNB: Ekonomika zatím nevyžaduje další změnu intervenčního pásma
Česká ekonomika zatím není v situaci, aby bylo nutné posouvat intervenční pásmo, kdy Česká národní banka zasahuje do kurzu koruny. Ředitel měnové a statistické sekce ČNB Tomáš Holub v Otázkách Václava Moravce připustil, že k tomu v budoucnu může dojít. Současný pokles cen ropy a zemního plynu, tedy klesající výrobní náklady, vnímá jako příznivý nabídkový šok pro českou ekonomiku.
„Bankovní rada by začala uvažovat o případném posunu kurzové hranice ve chvíli, kdy by se tento šok začal měnit v hrozbu deflace, začal by se promítat do inflačních očekávání, promítl by se zpomalováním mzdového růstu, což by vedlo k útlumu spotřebitelské poptávky a podobně,“ řekl Holub. “Posun kurzové hranice není vyloučen, byť bankovní rada ho momentálně podmínila situací, kterou zatím v české ekonomice nepozorujeme,“ dodal.
Českou ekonomiku brzdí eurozóna
Podle Holuba v tuto chvíli ekonomika prochází zpomalením růstu, ale především kvůli vývoji zahraniční poptávky. „Eurozóna je stále na hranici deflace a její hospodářské oživení je velmi křehké a dalo by se říct od druhého čtvrtletí loňského roku se zadrhlo, což samozřejmě není příznivá zpráva pro českou ekonomiku,“ řekl Holub. V případě zhoršeného vývoje v eurozóně by se klesající vývoz mohl projevit například v poklesu zaměstnanosti nebo mezd.
Letošní inflaci Holub zpočátku očekává na podobných úrovních jako v prosinci, tedy blízko nule nebo lehce v záporu, a to v důsledku klesajících cen ropy, které by se mohly projevit ve snížení cen zemního plynu. „To se momentálně nedá vyloučit,“ řekl s tím, že centrální banka již pracuje na nové předpovědi pro letošní rok. „Každopádně budeme revidovat naši prognózu inflace směrem dolů,“ dodal.
