Pokud Česko spadne do hlubší recese, vláda moc možností nemá | E15.cz

Pokud Česko spadne do hlubší recese, vláda moc možností nemá

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: 7 Marek Podhora

Jiří Holuša

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Pokud se naplní pesimistické scénáře, může česká ekonomika v příštím roce zažít pokles. Z odpovědí ekonomů na anketní otázku, co by měla vláda dělat v případě propadu růstu ekonomiky, vyplývá, že kabinet nemá páky k tomu, aby evropské recesi postavil hráz. Je jasné, že ministr financí bude muset přepsat státní rozpočet.

Hodně záleží na tom, zda neporoste riziko českých státních dluhopisů - jinak by se státu prodražilo a v krajním případě znemožnilo vypůjčování peněz. Vládu bude lákat zvýšení daní, ekonomové před ním ale varují.

Aktualizované odhady

Růst hrubého domácího produktu v Česku podle posledního aktualizovaného odhadu ministerstva financí v roce 2012 bude pouze jednoprocentní. Odhad je navíc podle ministra Miroslava Kalouska (TOP 09) zatížen riziky směrem dolů. Česko se podle něj totiž jako proexportně orientovaná země bude potýkat se zpomalením ekonomiky v evropských zemích. „Seriózní prognóza z října je sice procento, ale obávám se, že lednová prognóza bude horší,“ uvedl Kalousek.

Podle ministra se pracuje i na katastrofickém scénáři, který počítá s hlubokou recesí. „Tam by musela vláda přijít se zásadními opatřeními na výdajové i příjmové straně,“ doplnil Kalousek.

Stejně tak zhoršila ekonomický výhled i Česká národní banka. Ta v nové prognóze snížila odhad růstu české ekonomiky pro příští rok na 1,2 procenta z předchozích 2,2 procenta.

Česká aktualizovaná čísla minulý týden potvrdila Evropská komise, když výrazně zhoršila výhled české ekonomiky. Příští rok Brusel očekává růst českého hospodářství jen o 0,7 procenta, zatímco na jaře to bylo 2,9 procenta.

Pro Čechy klíčová německá ekonomika by podle EK měla letos narůst o 2,9 procenta a v roce 2012 by mělo následovat citelné zpomalení na 0,8 procenta. Celá eurozóna na tom bude podle Bruselu ještě o něco hůře. Ekonomika bloku tvořeného 17 unijními státy by měla příští rok vzrůst o 0,5 procenta.

Podle pravidel EU, která jsou podmínkou pro vstup do eurozóny, by schodek neměl být vyšší než tři procenta HDP. Letos ho ovšem na úrovni tří procent HDP či menší bude mít podle komise jen osm zemí 27členné unie. Vůbec největší ho bude mít Irsko s 10,3 procenta, průměrně v celé EU bude 4,7 procenta.

Anketa

Jan Mládek Autor: e15

Jan Mládek, stínový ministr financí ČSSD

Pokud dojde k propadu HDP v příštím roce, a předpokládejme, že dojde k černému scénáři, tedy že propad bude větší než v roce 2009, tedy větší než –5 procent HDP. (Jeden ze scénářů, se kterými pracuje Nečasova vláda.)

První, co by měla Nečasova vláda v takovém případě udělat, a ministr Kalousek zvlášť, by mělo být opuštění veškeré arogance a řečí o tom, že fiskální stimuly jsou největší zlo pro českou ekonomiku. A pak je tiše dělat tím způsobem, že předstírám, že mám příjmy jako při růstu HDP o čtyři procenta a on mi ve stejné době klesne o více než čtyři procenta. Jako v roce 2009. Výsledkem je to, že dělám přesný opak toho, co říkám, tedy masivní fiskální stimuly. Problém je v tom, že jsou necílené, a to je v malé otevřené ekonomice problém. Vždy totiž hrozí, že takové nepromyšlené fiskální stimuly budou podporovat importy, zvyšování deficitu běžného účtu a ne růst českého HDP a zaměstnanost v ČR.

Zdá se, že nejlepší taktikou by mohla být restrukturalizace výdajů veřejných rozpočtů směrem k oblastem, které budou generovat zaměstnanost, poptávku pro domácí produkci a růst českého HDP. Legitimní bude debata, které akce něco takového podpoří: zda bude podpora zateplování veřejných i soukromých budov, výstavba rybníků a protipovodňová opatření anebo podpora školství.

A ještě jedno by měla vláda přiznat, a to, že jediným cílem vládnutí není snížit veřejný dluh, ale také růst HDP, zaměstnanost a udržení sociální soudržnosti.

Shrnuto a podtrženo: v případě propadu HDP je třeba přepsat rozpočet, aby byly maximálně zmírněny dopady propadu HDP. A samozřejmě ještě jedno: hodit do stoupy nápady na druhý pilíř penzijního systému, který odsaje nejméně 20 miliard korun ročně veřejných peněz, a také všechny nápady daňové reformy, které dále snižují příjmy veřejných rozpočtů. Je to snadné, stačí překonat ideologickou zaslepenost.

David Marek Autor: e15

David Marek, hlavní ekonom Patria Finance

Na zdánlivě jednoduchou otázku není vůbec jednoduchá odpověď. Možná vás to překvapí, ale ideální by bylo, kdyby vláda nedělala nic. Fiskální politika je tu mimo jiné od toho, aby pomohla zmírňovat výkyvy ekonomiky. V případě recese se zvýší deficit a podpoří ekonomiku, naopak při růstu ekonomiky roste inkaso daní a zpomaluje expanzi ekonomiky.

Problém nastává v okamžiku, kdy deficity a dluhy ohrožují finanční stabilitu, a protože dnes jsou vládní dluhy v centru finanční krize, není radno si s nimi příliš zahrávat. Je tedy možné, že se vláda bude muset pokusit o dodržení schváleného rozpočtu i přes negativní vliv na ekonomiku. Pokud k tomu dojde, přijdou první na řadu nemandatorní výdaje, u nichž lze jednat poměrně rychle. Nicméně v případě hlubších problémů mohou přijít na řadu i mandatorní výdaje a daně.

Jan Procházka Autor: e15

Jan Procházka, analytik ze společnosti Cyrrus

V aktuální situaci nemá smysl strašit lidi nějakým balíčkem vlády pro krizový scénář, tedy osekáváním důchodů, sociálních dávek a podobných vymožeností. Tímto bychom si tu krizi důvěry minimálně sami vyrobili.
Osobně očekávám spíše průběh postupného zpomalování, které se sice projeví výpadkem v příjmech státního rozpočtu, ale na něž se nebude muset reagovat nějakým výraznějším zásahem např. do daňové politiky. Na šetření na výdajové straně není pozdě nikdy.

Konkrétní dopady zpomalení ekonomiky pochopitelně pocítíme všichni v rámci omezení tvorby nových pracovních míst případně i propadu v těch stávajících, ale zatím to na žádný armagedon nevypadá, ovšem situace se postupně vyvíjí každý den.

Pavel Kohout Autor: e15

Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners

Žádné. Pokud krize eurozóny skutečně způsobí evropskou nebo dokonce světovou recesi, není žádný prostředek, kterým by česká vláda mohla tento vývoj zvrátit. Přece jen to však neznamená, že by vláda neměla dělat nic.

V první řadě by měla odložit na neurčito permanentní daňovou revoluci, kterou anarchisté na ministerstvu financí neustále provádějí (a ve které budou po dalších volbách pokračovat další anarchisté.) Neustálé změny a zmatky působí nejistotu, jež občas hraničí s chaosem. Dále je třeba seškrtat výdaje na nejrozmanitější drahé nesmysly. Zvyšování daní na prahu recese je bohužel fakt, s tím už asi nelze nic udělat.

Navzdory tomu všemu je česká ekonomika natolik silná, že podle poslední zprávy CMA za třetí kvartál je pravděpodobnost úvěrového selhání v nejbližší době hodnocena jako nižší ve srovnání například i s Francií, Rakouskem nebo Dánskem. Navzdory všem nešťastným vládám za posledních deset let máme stále slušnou pozici. A kde bychom mohli být, kdyby se přestaly zneužívat veřejné prostředky!

Aleš Michl Autor: e15

Aleš Michl, ekonom Raiffeisenbank

Česká vláda by se vůbec neměla soustředit na HDP v příštím roce. Ať se zaměří na dvě věci: na likviditní pozici Česka – tedy co dělat, když zdraží financovaní dluhopisů. A pak reagovat na snížení potenciálu ekonomiky pro příštích pět deset let tak, že sníží roli státu v ekonomice a nebude zvyšovat daně.

Pavel Sobíšek Autor: e15

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank

Veřejné finance mohou podle mého odhadu fungovat bez mimořádných opatření, pokud růst reálného HDP nebude nižší než jedno procento. Při růstu mezi 0 a 1 procentem by vláda musela ořezat své nemandatorní výdaje, což by mohlo postihnout investice a některé veřejné služby. Případný propad HDP by si nejspíš navíc vynutil zvýšit DPH od poloviny roku. Jednotná sazba DPH ve výši 19 procent by dočasně zvedla inflaci meziročně ke čtyřem procentům a omezila reálnou kupní sílu domácností. Zvýšení DPH by ale zřejmě bylo v dané situaci nejmenším zlem.

Autor: Jiří Holuša

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video