Odchod Heleny Langšádlové z postu ministryně pro vědu, výzkum a inovace zřejmě vyústí v to, že se nedotáhne reforma výzkumu a transferu znalostí. Ta měla za cíl zjednodušit akademikům přenos jejich dlouholeté práce do komerční sféry, zlepšit podmínky vědců nebo snížit jejich administrativní zátěž. Insideři se shodují, že s blížícími se volbami bude pro jejího nástupce výrazně složité na její práci navázat tak, aby zvládl do konce volebního období reformu dotáhnout do zdárného konce. O svého spojence zároveň přicházejí i startupy.
Helena Langšádlová nemusela svůj ministerský post opustit kvůli obsahu své práce, ale kvůli její formě, respektive komunikaci. Tak vysvětlovala i samotná vládnoucí koalice konec veřejnosti neznámé ministryně, o které podle posledního šetření CVVM neslyšelo 67 procent dotázaných občanů. Ačkoliv tedy zkušená politička TOP 09 nekončí kvůli tomu, co na svém úřadu reálně dělala, výsledky její práce jsou v ohrožení, jelikož šance nového kormidelníka vládní vědecké politiky na úspěšné pokračování v její práci jsou nízké.
Nezbývá už příliš času
„Podle mě je ten zákon politicky mrtvý,“ uvedl jeden ze zdrojů ze státní správy, který se podílí na inovační politice státu. „I když nový ministr bude chtít, tak mu bude trvat to převzít. A nevím, jestli bude chtít spojit svoji politickou kariéru s prací někoho jiného,“ popisuje dále pod příslibem anonymity. Podle něj bude klíčové, zda s Langšádlovou odejdou i její nejbližší spolupracovníci. Právě za jejich výběr byla exministryně ceněna, celá řada aktérů ze soukromé sféry i z ostatních státních úřadů si spolupráci s nimi pochvalovala.
„Otázkou je, jestli to výměna ministra nezdrží natolik, aby se to podařilo dotáhnout. V tu chvíli by ta dvouletá práce přišla vniveč,“ popisuje další zdroj z prostředí inovačních politik státu. Podle něj by se v případě, že by Langšádlovou nahradil někdo z akademické sféry, šance na dotažení a prosazení reformy výzkumu v Česku výrazně snížila. Forma samotného zákona je napsaná a v mezirezortním řízení, kde u něj svítí celá řada zamítavých připomínek. Nyní je ale potřeba politický um a kapitál, aby se legislativu podařilo protlačit celým procesem, tedy od vlády přes parlament až k podpisu prezidenta.
Pusťte si rozhovor s ekonomem Miroslavem Singerem v novém pořadu FLOW:
Nicméně do voleb zbývá už jen rok a půl a Poslanecká sněmovna je často zablokována spory mezi vládním a opozičním táborem. Aby tedy legislativa, která za sebou zatím nemá ani vypořádání připomínek v mezirezortním řízení, uspěla, byla by potřeba těžká politická váha. Například jako byl svého času předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který byl vicepremiérem ve vládě Bohuslava Sobotky a který měl na starosti agendu vědy a výzkumu.
Podle samotného Bělobrádka už pozice Heleny Langšádlové, dlouholeté poslankyně a jedné ze zakládajících členek TOP 09, nebyla příliš silná. „Paní ministryně se mohla snažit, jak chtěla, ale bylo to velmi složité, protože byla v jiné pozici, než kdyby byla předsedkyně koaliční strany nebo vicepremiérka, jako jsem byl já,“ řekl pro e15 bývalý šéf lidovců a doplnil, že ministr bez portfeje to bude mít vždy složité. Proto ani nástupci Langšádlové nevěstí jednoduchou práci.
Kdo nahradí zkušenou političku na postu ministra pro vědu, výzkum a inovace, zatím není jasné, nejvíce se spekuluje o královéhradeckém poslanci a místopředsedovi strany Matěji Ondřeji Havlovi, nicméně není to jediná varianta, která je ve hře. TOP 09 preferuje na tuto pozici někoho z akademické sféry, který bude více dbát na svůj mediální obraz, než tomu bylo u Heleny Langšádlové, říká zdroj blízký vedení strany.
Ovšem nejde jen o reformu výzkumu a transferu znalostí, která měla být vlajkovou lodí čtyřleté práce Langšádlové a jejího týmu. Bývalá ministryně za TOP 09 se totiž snažila lobbovat i za projekty, které nepatřily zcela do její gesce. Takovým příkladem jsou zaměstnanecké akcie a celkově problematika startupů.
Co bude se zaměstnaneckými akciemi
Helena Langšádlová se podle zdrojů e15 významně zasadila o to, že byl nakonec spuštěn program Technologická inkubace, ve kterém stát pro začínající firmy vyčlenil 680 milionů. Za dva roky fungování se do něj přihlásilo tisíc firem a 90 z nich získalo podporu. „Startupy ztratily v Heleně Langšádlové někoho, kdo se tohoto tématu zastal. Lobbovala za něj, protože neměla pravomoc o tom rozhodovat, aspoň někdo ve vládě toto téma vnímal,“ sdělil již citovaný zdroj.
Otázkou je, jaký vliv bude mít odchod Langšádlové na jednání o zaměstnaneckých akciích, bývalá ministryně byla jedinou členkou vládního kabinetu, která se k tématu aktivně hlásila a měla ambici se v něm angažovat.
Zaměstnanecké akcie jsou atraktivní možností pro startupy, jak motivovat své pracovníky formou výhodného prodeje podílu, který mohou v budoucnu při prodeji firmy znásobit. Problémem v Česku ale dlouhodobě je, že tu chybí legislativa, která by tento model umožňovala. Minulý rok se skupina poslanců čtyř vládních stran pokusila to napravit, nicméně schválená verze neodpovídala představám startupistů. Langšádlová se chtěla podílet na změně.
Jednání se soukromou sférou se nyní snaží vést Piráti, konkrétně bývalý poslanec Martin Jiránek. „Zatím nevíme, kdo na ministerstvo přijde. Pevně však věřím, že potřebu vhodného a použitelného řešení pro zaměstnanecké akcie nový ministr či ministryně pochopí a v koaličních jednáních bude stejně jako paní ministryně Langšádlová podporovat,“ uvedl pro e15 s tím, že změna ve věci zaměstnaneckých akcií má i podporu předsedy Pirátů a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše.
Jeden již citovaný insider se ale obává, že ztráta Langšádlové a případně i jejího týmu by v jednání o zaměstnaneckých akciích mohla znamenat značné komplikace. „Určitě bude problém hned, tam byli Jana (Soukupová, vedoucí kabinetu bývalé ministryně – pozn. red.) s Alešem (Bělohradským, šéfem poradců ministryně – pozn. red.) tou rozumnou silou, která hledala kompromis. Tam to půjde do konfliktu se startupy, které neumějí jednat s veřejnou správou, a s ministerstvem financí, obávám se. Kompromis měli v ruce právě lidé od Langšádlové a dělali dobrou práci,“ dodal zdroj z prostředí státní správy.
