O schválení státního rozpočtu pro příští rok opět rozhodnou komunisté, kteří stále zvažují své možnosti. Návrh rozpočtu s deficitem ve výši 320 miliard korun, který představila menšinová vláda ANO a ČSSD, tak nemá před středečním závěrečným schvalováním jasnou podporu. Dalším opozičním stranám přijde návrh rozpočtu nereálný a nehodlají ho podpořit.
Komunisté podmiňují svou podporu přesunem deseti miliard z výdajů na obranu do rozpočtové rezervy. To však ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zásadně odmítá, bez spolupráce komunistických poslanců však její návrh státního rozpočtu nemůže projít.
O podpoře pro návrh státního rozpočtu se členy poslaneckého klubu KSČM jednal v úterý večer asi hodinu i premiér Andrej Babiš (ANO). Definitivní stanovisko ale nepadlo.
Komunisté zvažují, že menšinové vládě pomohou ve středu s prosazením rozpočtu ve sněmovně odchodem z hlasování. „Zatím se k dohodě nedospělo, jednání bude pokračovat ve středu“, uvedla komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá.
Šéf komunistů Vojtěch Filip stále počítá s tím, že jeho poslanci návrh odmítnou a stát by tím pádem začátkem příštího roku hospodařil v rozpočtovém provizoriu. Před takovou možností ale šéfa státní kasy kvůli epidemii nového koronaviru varovala.
Babiš podle poslance Jiřího Dolejše vyzval kominusty k „alternativnímu postupu“ ve sněmovně. „V podstatě jde o to, že výkonný výbor řekl, že nemáme podpořit rozpočet, což samozřejmě uděláme. Ale je otázka, jestli ta nepodpora má mít podobu, že budeme hlasovat proti, nebo bychom nechali na vládě, kde si sežene hlasy, a my odešli ze sálu,“ řekl Dolejš.
O tom, že by Česká republika potřetí ve své historii spadla do rozpočtového provizoria, tedy do situace, kdy před 1. lednem není schválen rozpočet pro daný rok, ale pochybuje šéf opoziční ODS Petr Fiala.
„Je to nepravděpodobné. Několikrát jsme v minulosti zažili, kdy komunisté po různých tanečcích rozpočet nakonec vždy podpořili,“ řekl Fiala.
„Vláda sestavila rozpočet podle hesla „po nás potopa“, a to ještě nezačalo pršet. Máme tu projednávat podobu rozpočtu, která je ale nereálná, protože daňový balíček přijde do Sněmovny až příští týden,“
— Hnutí STAN (@STANcz) December 15, 2020
říká @v_kovarovahttps://t.co/BK7FXjbrgZ
Stejně jako ODS kritizují i další opoziční strany parametry rozpočtu i chybějící úspory. Podle nich Schillerová nereflektuje krizi.
„To, co máme na stole, nelze ani při dobré vůli nazvat návrhem státního rozpočtu. Jediným krutě pravdivým ukazatelem jsou výdaje. Plánované příjmy budou mnohem nižší a deficit zase vyšší,“ řekl poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09), podle kterého by krátké rozpočtové provizorium, během kterého by se vytvořil zcela nový rozpočet, stát měl zvládnout.
„Přišla chvíle mimořádné dražby: Budou se hledat buď dva opoziční poslanci pro pasivní, nebo jeden pro aktivní podporu. Kdo bude zítra ten 'moudrý a odpovědný'?,“ komentoval na sociálních sítích rozhodování Kalousek.
Co to je rozpočtové provizorium
Režim rozpočtového provizoria nastává, jestliže Poslanecká sněmovna neschválí zákon o státním rozpočtu před 1. lednem příslušného roku. Provizorium končí nabytím účinnosti zákona o státním rozpočtu pro daný rok. Do té doby se hospodaření státu řídí podle posledního schváleného rozpočtu. V tomto režimu ale stát nemusí mít dost peněz na své potřeby. Ohroženy jsou zejména investice a může to znamenat zdržení či zastavení některých projektů. Je to zároveň považováno za špatný signál do zahraničí, který může způsobit omezení přílivu investic do Česka. Provizorium by pocítily i kraje a obce. Česká republika spadla do rozpočtového provizoria dvakrát, a to vždy za menšinové vlády Miloše Zemana na počátku let 1999 a 2000. V prvním případě trvalo provizorium jen několik dní, o rok později už to byly dva měsíce. |
