Podle poslance ČSSD Antonína Sedi pojetí pravidelných odvodů tak, jak si ho představuje úřad Martina Stropnického (ANO), neodpovídá dnešní době. „Zbytečně by zatěžovalo občany. Úsilí ministerstva a armády by mělo směřovat k naplnění počtů a požadované struktury profesionálních jednotek, kde chybí zhruba třetina vojáků. A také by měly posílit počty a činnost aktivních záloh,“ řekl deníku E15.
Seďa se podobně jako někteří další poslanci a odborníci domnívá, že kvůli přehledu o stavu tuzemské populace postačí evidence v existujících databázích zdravotních pojišťoven. Pokud by novela prošla v současné podobě, bylo by nutné masivně investovat do rozšíření personálního informačního systému rezortu obrany a také průběžně aktualizovat informace o těch, kteří už prohlídky absolvovali.
S tím se však v důvodové zprávě, podle níž povinné odvody každoročně přijdou na 230 milionů korun, nepočítá. Zhruba polovina z této sumy by připadla na krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Ty by musely zajistit prostory a členy odvodních komisí včetně lékařů.
Cílem novely je obnovit odvody celých populačních ročníků mužů, které skončily v roce 2004 spolu se zrušením povinné vojenské služby. Úplnou novinkou je však zavedení odvodů celých ročníků žen.
Ministerstvo předpokládá, že každý rok odvede padesát až sedmdesát tisíc osob. Ovšem základní dvanáctitýdenní výcvik mohou absolvovat jen dvě tisícovky z nich. To je maximální roční kapacita vyškovského výcvikového střediska, jiné v zemi není.
Vyvstává tedy otázka, proč odvádět desetitisíce lidí, když nemohou být vycvičeni. „Pokud parlament rozhodne, že musíme provádět povinná cvičení odvedenců, tak je to pro nás úkol, který budeme muset splnit,“ uvedl bez bližších podrobností zástupce náčelníka generálního štábu František Malenínský.
Původní návrh odmítli legislativci |
---|
Zatímco v současné době může armáda povolat do služby muže a ženy až poté, co parlament vyhlásí stav ohrožení, návrh novely branného zákona bývalých ministrů obrany Alexandra Vondry (ODS) a Vlastimila Picka (nestraník) počítal s tím, že k zahájení odvodů postačí pouhé nařízení vlády. A to nikoli až ve stavu ohrožení, ale už v okamžiku blížící se krize, aby odvedence bylo možné včas vycvičit. Tato předloha však narazila na odpor legislativní rady vlády, respektive ústavních právníků. Podle nich není možné povolat občany pouze na základě rozhodnutí vlády. Podle nynější úpravy by proto odvody měly být zakotveny v zákoně. |