Poslanci schválili přidružení Kyjeva k EU

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek Zdroj: ctk

S výjimkou komunistů, hnutí Úsvit a jednoho poslance ČSSD souhlasila dolní komora parlamentu s asociační dohodou o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Po několikaměsíčních debatách byla přijata v prvním kole; před závěrečným hlasováním ji ve zkrácené čtyřicetidenní lhůtě posoudí sněmovní výbory. Senát smlouvu schválil už loni v prosinci. Do konce března získala podporu v sedmnácti státech Evropské unie včetně Slovenska, Německa, Rakouska nebo Maďarska.

Ani včerejší jednání se neobešlo bez sporů mezi odpůrci a zastánci dohody. Komunisté nebo socialista Jaroslav Foldyna upozorňovali na náklady, které bude muset Brusel vynaložit. Mnohamiliardové částky přitom podle nich skončí v kapsách oligarchů. Obšírně se diskutovalo také o tom, kdo válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem rozpoutal. Šéf KSČM Vojtěch Filip řekl, že EU by neměla podléhat USA.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ujišťoval, že Evropa nezačne slepě rozhazovat. „Nepředstavujte si, že mávne rukou a řekne: Pošleme jim peníze, aby zalepili díry, a nezajímá nás, co s nimi udělají,“ prohlásil. „Když si přečtete dohodu, zjistíte, že většinu závazků na sebe bere především Ukrajina samotná. A pokud je nebude plnit, finance nedostane,“ dodal.

Růst Ukrajiny pomůže i nám

Zaorálka podpořil předseda opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Bude to něco stát, samozřejmě. My, Poláci, Maďaři, Slováci jsme také stáli Evropu během posledních dvaceti let značné peníze. Na druhé straně si musíme uvědomit, že vývoj v těchto zemích pomohl také hospodářskému vývoji v Německu a Rakousku. Když se Ukrajina postaví na nohy, je to ohromná šance i pro nás,“ argumentoval.

Schvalovací proces nebyl jednoduchý ani na Ukrajině. Politická část dohody byla podepsána koncem loňského března, ekonomická až v červnu po mimořádných prezidentských volbách. Klíčová pasáž o vytvoření zóny volného obchodu má vstoupit v platnost na začátku roku 2016.