Pospíšil: Státní zástupci kauzu Mostecká uhelná protahovali

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Zdroj: E15 Eduard Erben

Někteří žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) protahovali kauzu Mostecké uhelné společnosti (MUS). Vyplynulo to ze závěrů kontroly zaměřené na spolupráci státních zástupců se švýcarskými vyšetřovateli, které dnes předal dočasný šéf VSZ Stanislav Mečl ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi.

Podle Pospíšila má být proti žalobcům „vyvozena kárná odpovědnost“. Nyní bude na nejvyšším státním zástupci Pavlu Zemanovi, proti komu kárné žaloby podá. Podle ministra by mohl o případných kárných žalobách do několika dní rozhodnout.

„Mečlovy závěry nasvědčují možnému pochybení konkrétních státních zástupců při vyřizování žádostí o právní pomoc v daném případu,“ uvedl přesně ministr.

Podle dočasného šéfa VSZ vnitřní dohled v jeho úřadu odhalil několikaměsíční průtahy při vyřizování žádostí Švýcarska o právní pomoc a více než roční prodlevu v souvislosti s připojením ČR ke švýcarskému trestnímu řízení. Mečl dále také tvrdí, že žalobci VSZ neodůvodněně zpochybňovali závěry švýcarských orgánů.

Letko, Grygárek, Rampula

Podle Mečla je za průtahy odpovědný ve věci činný státní zástupce, kterým byl Ladislav Letko. „Odpovědnost nesou též jeho nadřízení, tj. ředitel odboru (Marcela Kratochvílová, která již byla v souvislosti s kauzou sesazena z vedení odboru závažné hospodářské kriminality), náměstek vrchního státního zástupce pro trestní řízení (Libor Grygárek) a vrchní státní zástupce (Vlastimil Rampula),“ uvedl Mečl. Šéf VSZ dnes zároveň informoval, že Grygárek se rozhodl rezignovat na místo státního zástupce. Grygárek to však popřel.

„Zjištěné skutečnosti je nutné považovat za závažné, neboť průtahy v řízení ohrozily účel trestního řízení vedeného v České republice z důvodu možného promlčení některých částí prověřovaného jednání,“ sdělil dnes Mečl. Podle něho se také ztížilo uplatnění náhrady škody a byla ohrožena důvěryhodnost Česka v oblasti mezinárodní justiční spolupráce.

Švýcarsko začalo privatizaci MUS vyšetřovat v červnu 2005 kvůli podezření, že z firmy byly přes její vedení do země nelegálně vyvedeny peníze a „vyprány“. Švýcaři kvůli tomu zablokovali přes 12 miliard korun. Česka se dotázali, zda se chce k trestnímu řízení připojit. České úřady na tyto žádosti téměř rok neodpověděly. Mečl již dříve uvedl, že po prostudování spisu zjistil, že „věci nebyla věnována náležitá pozornost“. Nařídil proto na VSZ kontrolu.

Na Mečlův krok reagoval již koncem minulého týdne Rampula. Uvedl, že Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) pražským žalobcům nikdy nevytýkalo postup, jakým kauzu MUS vedli. VSZ mu prý o případu podávalo podrobné informace, a NSZ si na průtahy nestěžovalo. Někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká dnes pro iDnes.cz doplnila, že také česká justice musela na informace a pomoc švýcarské strany čekat v několika případech v řádech měsíců.

O co jde v kauze MUS

Česko se snaží dořešit kauzu, při níž po divoké privatizaci přišlo o majoritu v Mostecké uhelné společnosti. A podle švýcarských úřadů i zhruba o osm miliard korun. Kvůli nezákonnému ovládnutí hnědouhelných dolů, praní peněz a korupci postavili Švýcaři před soud sedm bývalých manažerů a majitelů MUS. Na jejich kontech zablokovali dvanáct miliard korun.

Vliv nad Mosteckou uhelnou ztratil stát v roce 1998, v době úřednické vlády Josefa Tošovského, více než polovina akcií se dostala pod kontrolu samotné společnosti. Na koupi majoritního podílu byly použity dvě a půl miliardy korun vytažených z podnikových účtů. Podobnou operaci pak noví majitelé uskutečnili ještě jednou, a to při dokoupení zbylého balíku akcií. Stát prodal svůj zbývající 46procentní podíl v Mostecké uhelné Appianu Group zastupujícímu „nejmenované zahraniční investory“ za pouhých 650 milionů korun v roce 1999.

Tato suma je podle švýcarských prokurátorů o tři a půl miliardy korun nižší, než byla skutečná cena. Česká strana se nyní snaží vyšetřit, zda prodej státního podílu neprovázela korupce. Doly měnily majitele několikrát, v roce 2005 je Appian prodal za zhruba šest miliard korun firmě, kterou založila čtveřice manažerů působících v těžební firmě i v Appianu – Antonínu Koláčkovi, Luboši Měkotovi, Petru Pudilovi a Vasilu Bobelovi. Dnes je vlastní podnikatel Pavel Tykač.

Koho stíhají Švýcaři: Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu, Petra Krause a Belgičana Jacquese De Groota